Dnes jen krátce....

... od moře.

Zdravím vás moji milí z Omišské riviéry .

Po dvaceti letech trávím dovolenou mimo republiku a u moře.

Jsme nadšení. 

Děti neustále šnorchlují a potápí se, my si užíváme fyzického a psychického odpočinku - tedy rozumějte " válíme se celý den na pláži a večer vyrážíme za nočním životem" :-)

Dva večery po sobě jsme trávili v Omiši, je tam úžasné staré město, ale také báječná pláž a  přístav.

Ještě se chystáme na doporučení do Bašky Vody a do Splitu. 

I přes to, že se s manželem mažeme jak diví, spálili jsme se, ale děti drží. 

Za chvilku nám je seberou, že nejsou naše, protože jsou zcela černé... :-))

Cesta sem byla naprosto úděsná, jeli jsme 19 hodin, od konce Slovinska kolony až ke Splitu.

Místo v poledne jsme na místo dorazili až ve třičtvrtě na jedenáct v noci. 

Abychom se opět nedostali do dopravních komplikací, prodloužili jsme si pobyt o dvě noci a doufáme, že bude vše v pořádku a projedeme to pohodlně až do Čech.
Bedlivě sledujeme zprávy a na tento víkend jsou ještě nepříznivější než když jsme jeli sem.
Již jsme chytřejší a budeme to řešit tak, abychom se do takových problémů nedostali.
V určité fázi jsem byla Chorvatskem znechucená a řekla jsem si "už nikdy více!!!!!"
Pak se ale stačilo ráno probudit a podívat se z okna....
a dali jsme Chorvatsku druhou šanci.

Druhý den dopoledne jsme konečně vyrazili k moři.

 Od té doby jsme u moře téměř pořád. 

Děti jsou nadšené a to je pro mne odměna všech odměn.
Celý rok tvrdě pracovali a tak si zaslouží plnit sny a přání, třebaže jsou mořské :-)

Podrobnější článek napíši po návratu domů, protože jen fotky jsem do článku dostávala 4 hodiny.
Můžete sledovat instagram, který tu chodí dobře.

Krásné dny
s láskou přeje
Eva

KONEČNĚ ...

                       ... prázdniny!!!!!!!!!

Myslím, že ani děti se netěší na prázdniny tak jako já. A to i přes to, že letošní jsou pro mě poprvé po 12 letech pracovní.

Ten roční školní koloběh je únavný a musím kolikrát děti obdivovat, jak vše krásně a s přehledem zvládají.

Letošní rok pro nás byl víc náročnější, než ty předchozí, protože syn se tři čtvrtě roku připravoval na přijímačky na školu a dcerka začala v září docházet do baletního souboru v Praze.

A já začala chodit do práce - tedy zaučovat se, takže to bylo taky náročné.

Zkrátka úderem 30. června ze mne mnohé opadlo už při tradičním obědě s přáteli. 

KONEČNĚ!!!! 

Konečně!!!!!!

Vysvědčení opět dopadlo nádherně, 

Áda opět samé jedničky (v životě neměl nic jiného) a Emminka dvě dvojky. Mohlo se slavit a hlavně MŮŽE SE PONOCOVAT!

To je taková letní tradice.

První prázdninový víkend jsme dodatečně oslavili manželovi narozeniny a svátek mého taťky. Předposlední týden jsem přestala mluvit a antibiotiky léčila zánět hlasivek. Do teď nemám hlas v pořádku. A hlasový klid? Jen když jsem sípala řešila jsem 15 telefonátů, důležité věci kolem školy a podobně. Nikdy mi nezvonil telefon jako v době, kdy jsem nevydala ani hlásku. 

Narozeniny jsme oslavili příjemným posezením s dortíkem, který jsem upekla podle Kačí (Smoothcooking) a povedl se tak, že jsem druhý den pekla další.

Naši se vrátili akorát z dovolené na Madeiře a tak nám vyprávěli a ukazovali fotky.  Musím říct, že ukazování fotek se mi vždy zdálo nudné, protože na člověka nedýchá ta atmosféra, ale tentokrát mě to bavilo a hlavně jsem se dozvěděla tolik zajímavých věcí.... Byla jsem nadšená.

I my se letos chystáme na dovolenou. První opravdickou dovolenou..... u moře.

Chystáme se do Chorvatska. 

Děti budou umoře poprvé a já (když pominu Belgii) po dvaceti letech. 

S manželem jsme na opravdické dovolené ještě nebyli, tak se těšíme.

Ovšem největším těšičem v naší rodině je Emmi. Ta se dokonce dle chorvatské konverzace učí fráze a doma je na nás používá. 

Ptala se, zda v Chorvatsku budeme mezi sebou mluvit česky nebo chorvatsky. Asi jsem jí trochu zklamala, když jsem jí řekla, že česky. 

Odcházela se tedy projet s Adámkem na kole a loučila se slovy "Bok!" což je chorvatsky "ahoj" 

Když jde spát líbá nás se slovy "Laku noč" (dobrou noc ) a odchází do peřin.

A tak se modlím, aby dovolená proběhla klidně a v pohodě.

Největší obavu mám z cesty...

Červencové svátky trávíme na severu u manželovi maminky. Je tu božsky a pokud hledáte místo na výlet, Lobendavu vám doporučuji. V okolí je mnoho zajímavých a krásných míst. Je to venkov takový jaký známe z dětských let a to je dnes vzácné.

Rozhodně musíte vyzkoušet místní hospůdku. Kuchyně je velice chutná!

Večer jsme grilovali a pozorovali přírodu kolem. Již mnoho let sem dochází srnka skoro až k domu, u potoka v křoví má i letos schovaná svá dvě srnčata, kdoví kolikátá generace tu s námi žije.

kdy večer strnad dozpíval svou písničku, začali z pod střechy verandy vylétávat netopýři. Děti to fascinovalo, netopýrci se pěkně seřadili a po skupinkách čtyř začali vylétávat. Než je vyhnal chlad do pelíšku, napočítali 52 netopýrů. Babička jich před pár dny napočítala 84, tak se jim asi ve střeše moc líbí.

Dětem jsem k pozorování opékala marshmellowny a byli naprosto spokojené :-)

Mezitím co včera jsme s dětmi hráli badminton a koupali se v bazénu, dnes prší a občasně vykukuje nesměle sluníčko. Včerejší louka, na které jsme s Emm trhali luční kytičky ( taková škoda, že klasické vesnické louky ustupují novým zástavbám a s nimi mizí i zvonky, chrpy, kopretiny a různé druhy trav .... ) dnes byla ráno splihlá deštěm, ale nyní je obloha polojasná a opět v ní zpívá strnad.

Uvidíme kam se dnešní počasí bude ubírat.

Do kytice jsme přidali i peříčka babiččin slepic.

Děda se v noci vrátil z ryb a ve vaně na zahradě plave kapr. 

Děti si ho hned běželi hladit. Zkoumali jak je hladká a naopak ploutve drsné....

Není to krásné?

Připomnělo mi to příhodu z předvánoční Prahy.

Jela jsem s Emmi na alergo a na Andělu prodávali kapry. Povídám, chceš se podívat do kádí? A ona, že jo, že je plavat v kádi ještě neviděla.

 Letos však stánky s kapry byli řešené opravdu jako stánek, pulty byli zastřešené a obehnané názvem rybářství. Museli se obejít, protože kádě měli za stánkem.

a v boku byli patrově na nasypaném ledu oddělené hlavy a vystavené k výběru... 

Dcera se zastavila a povídá "mami?Kádě zrušili? Podívej, chudinky..." 

Odstrčila jsem ji od pultu s hlavami a šoupla ke kádím, kde spokojeně sledovala kapří rej.

Doma jsem celou věc se smíchem vyprávěla manželovi, chci dceři ukázat kapry v kádích a místo toho jde kolem usekaných hlav....hmmm to se mi tedy povedlo...

Tak to jsou nejnovější zprávy z naší domácnosti :-)

Mějte krásné léto a užívejte volných dní plnými doušky, ať jde jen o pár dní dovolené nebo víkendy.

S láskou 

💗

Eva