Domácí máslo...

V dobách, kdy kostka másla stála 70,-Kč se rozhodla jedna (mladá :-) ) žena vyrobit své vlastní.

Jako bych psala román :-)

Po té co se mi omylem přešlehala smetana na dortový krém, jsem máslo vyrobila a opravdu nezabralo moc času. 

To byl také důvod, proč na něj nikdy nedošlo doma.

Jenže i máslo v marketu stojí 50,- Kč a tak jsem večer tedy vzala dvě smetany bez přidání ničeho dalšího a vyšlehala si své další domácí. Po tom prvním se totiž zaprášilo.

snídaně stála za to :-)

Pokud ještě stále váháte, jako jsem váhala já, nafotila jsem postup a doporučuji zkusit.

Kupujte jen čistou smetanu, někdy mají v sobě různé látky pro dlouhou trvanlivost a podobně. Ty nekupujte.

Co je potřeba:

2 smetany ke šlehání min 30% 

šlehač

Smetany vlijte do mísy a začněte šlehat

Nejdříve na menší rychlost...

Smetana houstne a my můžeme trochu přidat na rychlosti

Vyšlehaná pevná smetana, ale šleháme stále dál

Začíná hrudkovatět, doporučuji sledovat a po té trochu ubrat rychlost,jinak máte ohozenou půlku kuchyně

Tekutina, kterou vidíte je podmáslí, je pěkně mléčné a moc dobré.

Tak hrouda másla se koupe v pořádné dávce podmáslí a my ho pěkně scedíme. 

Máslo je velmi měkké a tak nedoporučuji ho jen vyklopit do síta. 

Vystelte síto plenou nebo plátýnkem, sceďte podmáslí do hrnečku .

Teď si připravíme do mísy ledovou vodu s kostkami ledu a máslo do ní vhodíme.

poslední voda po vyprání másla

Hněteme, tím ho propereme a zbavíme zbylého podmáslí. Vodu několikrát vyměníme a proplachujeme dokud nebude voda čirá.

Kdybychom toto proplachování neudělali, máslo by se brzy zkazilo, špatně by se roztíralo a mělo brzy pachuť.

Pak ho trochu v rukách stiskneme a dáme do krabičky.

Já krabičku vystelu kuchyňskou folií a zabalím.

Dáme do lednice a HOTOVO.

v hrnečku je podmáslí, dobré je samotné, ale třeba s kakaem...není také k zahození :-)

Přeji vám krásnou sobotu, já dnes zavařuji a tak utíkám zpět k plotně.

Hezký den

💓

Eva

Povidla ...

... pečená v troubě.

Receptů na dobrá povidla je mnoho.

Hlavně v zimě pečeme kynutá těsta, od buchet přes koláče po záviny, a povidel máme docela velkou spotřebu.

A když moje milá kolegyně potřebovala odlehčit svému stromu, pod jehož plody se lámaly větve, byla jsem jí vděčná.

A zbylo i na povidla!

Pojďme na recept:

3 kg švestek (omyjeme,o vypeckujeme)

750 g  cukru krupice

125 ml octa

1 lžička mleté skořice

100 ml rumu

Nejprve začneme tím, že omyté a vypeckované švestky vložíme do velkého hrnce. Zalijeme octem a zasypeme cukrem.

Přiklopte poklicí a dejte na chladné místo. Nechte přes noc odstát,

Švestky pustí krásně šťávu.

Druhý den hrnec přemístíme na plotnu a zhruba hodinku vaříme. Občas promícháme.

Troubu předehřejeme na 150°C a horkou směs opatrně přelijeme do velkého hlubokého pekáče 

( používám starý smaltovaný na husu), aby se voda dobře odpařovala.

Vložíme do trouby a pečeme zhruba 3 hodiny.

Nemícháme

Po třech hodinách směs rozmixujeme tyčovým mixérem, přidáme skořici a po troškách rum, který dobře rozmícháme. 

Povidla plníme do vyvařených sklenic, zavíráme horkými víčky a stavíme dnem vzhůru.

Ze třech kil švestek mám 4 sklenice od Moravanky :-)

Těším se, že si vaření, tedy pečení, povidel užijete a v zimě se budete olizovat až za ušima.

Krásné dny přeje

💓

Eva

A je to tady...

... zase.....

Začíná nový školní rok.

Nevím jak vy jako rodiče, ale já se vůbec netěším. Tempo, které nastane je víc než vražedné.

Máte to stejně?

V úterý jsme měli moc milou návštěvu spolužaček od Emmičky z baletu a bylo to báječné odpoledne.

Loučení s prázdninami je vždy moc těžké, pro mne i pro děti.

Děti se alespoň těší na spolužáky a kamarády, ale mě děsí rok od roku se zvyšující tempo.

A tak jsem upekla  piškotový dort s limetkovým krémem, aby loučení s létem měli děti sladké .

Baletky ho vzali útokem a syn nezůstával pozadu.

Mám jedinou jeho fotku... Víc jsem nestihla :-)

Dort je rychlý,nadýchaný a jednoduchý.

Přicházím tedy s receptem, aby jste se do něj mohli pustit třeba dříve, než se kolotoč povinností roztočí naplno.

Recept je náš rodinný, dle kterého piškot pekla i má babička. Já si ho trochu upravila, aby se povedl vždy.

Tak tedy pojďme na to :-)

Suroviny:

4 vejce (žloutky, bílky zvlášť)

4 pol lžíce horké vody

200g pol mouky

200g cukru krupice

1 lžička pr do peč

šťáva z půlky limetky

pol lžíce ledové vody

špetka soli

Krém:

1 mascarpone

1 smetana ke šlehání (30%)

2 lžíce moučkového cukru

Kůra nastrouhaná z jedné limetky

Pak také dortovou formu o velikosti 22cm, kousek másla a pečící papír.

❤❤❤

Začneme tím, že si vyšleháme sníh z bílků. Šleháme nejdříve pomalu, až začnou bílky pěnit přidáme lžíci ledové vody a špetku soli. Mícháme do tuha, až se budou dělat špičky.

Sníh dáme stranou a dáme si šlehat žloutky s cukrem.

Šleháme až směs zesvětlá a nabude a šleháme dál, já tak 15 až 20 minut.

Pak přidáme po lžících horkou vodu. Vodu klidně uvařte a nechte lehce odstát a pak ji přilijte.

A opět necháme šlehat 10 minut až 15.

Snížíme otáčky a do směsi přidáváme střídavě mouku s práškem do pečiva a sníh.

Nakonec přidáme šťávu z poloviny limetky.

❤❤❤

Dno formy vyložíme pečícím papírem, strany vymažeme máslem a vyložíme pruhy pečícího papíru tak, aby hranu přesahovala asi o 8 cm.

Nalijeme těsto, uhladíme a šoupneme do předehřáté trouby na 150 °C

Pečeme zhruba hodinu, ctěte zkušenosti s vlastní troubou.

Dort krásně vyběhne.

Dort nechte téměř vychladnout v otevřené troubě. Až budete na formu moci pohodlně sáhnout , pak ji vyndejte a nechte vystydnout.

Sundejte boky formy forem, sloupněte papír a dvakrát ho prořízněte.

Díly namažte krémem, který uděláte snadno:

vychlazenou smetanu vyšlehejte do tuha, přidejte mascarpone a ještě šlehejte, 

přidejte dvě lžíce moučkového cukru, 

šťávu z druhé půlky limetky 

a máte hotovo.

Krém namažte i na celý povrch dortu.

Posypte kůrou z limetky :-)

Dejte ho odležet do ledničky a máte hotovo.

❤❤❤

Přeji vám hodně sil a pevných nervů v novém školním roce a dětem, aby vykročili pravou nohou.

Vždyť ono to zase rychle uteče :-)

Krásné dny přeje

💓

Eva

Perníkové sušenky

... Zvládnou i taťkové...

Už ani nevím, odkud mám tenhle recept, ale jednu dobu to byla rychlá záchrana mlsání pro děti.

S těstem se velmi dobře pracuje (zvláště pokud nenecháte máslo v tomhle teple na lince příliš dlouho, jako já dnes).

Sušenek je dost, nevykrajuji příliš malými vykrajovátky.
Mě vždy vyjdou tak na 3 klasické plechy.

Potřebujeme:

280g hladké mouky

180g cukru krupice

1 vanilkový cukr (používám domácí a nebo zde z vanilkového obchodu  )

2 vejce + 1 na potírání sušenek

1 kypřící prášek do perníku

140 g změklého másla

Na dozdobení mandličky ( nemusí být)

Těsto vypracujeme na válu a dáme odpočinou na půl hodiny do lednice, aby maličko zatuhlo.

Po té ho vyválíme na placku 4 mm silnou a vykrajujeme sušenky.
Můžeme lehce podsypávat, ale nezapracujte do těsta mnoho mouky.

Pokládáme s trochu větší mezírkou na plech vyložený pečícím papírem.

Pomašlujeme rozkvedlaným vejcem a ozdobíme mandličkami nebo třeba krystalovým cukrem.

Pečeme na 180°C asi 12min.

V troubě se pěkně nafouknou, tak se nelekejte :-)
 Vůně perníkového koření zaplaví byt.

Horké sušenky jsou měkké, ale po vychladnutí ztvrdnou :-)

Sušenky jsou voňavé, na povrchu popraskané.

Uchovat je můžete v plechovkách od sušenek nebo ve sklenici s uzávěrem, ale myslím, že příliš dlouho nevydrží.
Pekla jsem je i na  Vánoce jako cukroví, ale to jsem si vzala menší formičky.
Dnes jsem zvolila maličko větší po babičce.

Přeji vám ať se sušenky povedou a chutnají tak jako nám.

S láskou 💗

Eva

Zámek a park ...

... Lipová.

"Lipová je obec v nejsevernější části České republiky, v okrese Děčín, v západní části Šluknovského výběžku."

Po sobotní bouřce se vyjasnilo a byl krásný vzduch. Teploty neatakovali tropy a tak jsme rychle vyrazili na malý výlet. 

Z Lobendavy do obce Lipová je to co by kamenem dohodil a tak nás neodradilo ani pozdní odpoledne.

Areál zámku prochází pomalou revitalizací a obnovou. Zpřístupněn je  barokní park a zahrada.

Zámek je bohužel ve velmi špatném stavu a jednu dobu mu hrozila i demolice. Díky Bohu se tak nestalo a jedna z nejohroženějších památek pomaličku vstává z popela , tedy spíše sutin.

Zámek sloužil svým majitelům až do pozemkové reformy za první republiky. 

Za druhé světové války sloužil německé armádě a následně Československá armádě.

Jeho zkázu dokonala v devadesátých letech restituentka a následně firma, která usilovala o jeho zánik.

Zámek je vzácný tím, že za celou svou existenci nebyl nijak stavebně upravován.

Od roku 2011 je majitelem nezisková organizace pro rekonstrukci a revitalizaci památek 

VIA TEMPORA NOVA .

Základní ideou je snaha, aby byl zámek zrekonstruován do podoby svého vzniku v letech 1737 - 1741.

Park a zahrada jsou přístupné návštěvníkům.
V parku, u zámku a u rybníka potkáte tyto krásné dřevěné sochy.
Stařičké stromy mají úchvatné tvary a procházka tichým parkem je očistou pro duši.
Na rybníku plují labutě, voda je čistá...
Krásný výlet, který srdečně doporučujeme.

Kostelík s přilehlým hřbitovem

Kaplička

Základní a mateřská škola, tahle budova mne vždy uchvátí

V obci najdete i Informační centrum, s výstavou kamenů a muzeem uvnitř.
Za zmínku stojí i kostel sv Šimona a  Judy, který nabízí komentovanou prohlídku.
Pokud budete tedy Šluknovským výběžkem třeba jen projíždět, přibrzděte v obci Lipová, která za procházku rozhodně stojí.

S láskou 💓

Evča

V ohradě...

... za domem.

Za pár dní uplyne rok od posledního příspěvku. 

Celý byl plný shonu, práce a novinek, které prostě píše sám život.

K blogu jsem se vracela ve vzpomínkách a doufala, že brzy bude čas něco napsat.

A ten čas nastal dnes.

Úmorná vedra nás vyhnali na týden k babičce,ale přivezli jsme si je sebou. 

Sever Čech je vyprahlý a přes den také velice horký. V noci umí teplota klesnou na 7°C. 

Ráno začne pálit sluníčko a celý ten úmorný proces jede na novo.

Zavření v domě, vycházející minimálně moc zážitků nepřineslo.

Nikdy jsem si nepomyslela, že se budu těšit na déšť a budu mít radost, když o dovolené začne pršet.

Stalo se. 

Teplota spadla pod 20°C a bylo zataženo, občasně přeprchlo a večer se vyjasnilo.

Konečně jsme vyrazili na procházku.

U babičky za domem se často pasou stáda krav. Nyní jsou na jiné pastvině a proto jsme se osmělili a šli se projít místy, kde jsme ještě nikdy nebyli.

A pohled to byl vskutku úžasný.

Manžel,který velmi rád fotí a při tom objevuje nová místa, první prozkoumal i toto. 

Moc děkuji za trpělivost všem, kteří mé články rádi čtou a nevadí jim, že mne život vede občas jinými cestičkami než je psaní. Děkuji za milá slova, která se objevují pod články a zvu vás na svůj instagram, který v tom životním maratonském běhu zvládám plnit lépe.

S láskou 💗

Eva

Relaxuji nově

... malováním.

Už jako malá jsem moc ráda kreslila, ale nejsem v tom žádný lumen.

Když vidím co dokáží někteří nakreslit či namalovat padám úžasem.

Mnoho děvčat začalo relaxovat akvarelem a já dlouho odolávala, protože "neumím kreslit".

Ale jsem s dětmi měsíc doma a zvláště Emmička neustále něco tvoří, maluje a kreslí.

Tak jsme se dohodli a jeli do výtvarných potřeb pro barvy, štětce a papíry.

Byl to úžasný výlet do Berouna a do vlaku jsme si dali úúúžasné ledové kafe.

Doma jsem se každý den na ty barvičky dívala a obdivovala obrázky jiných, zkušených a nadaných.

Hledala jsem na netu jak začít a narazila na úžasnou Renatu a osmělila se namočit štětec a udělat první tahy.

První obrázek vůbec jsem, jako zatím většinu, malovala dle své fotky. Byl to snímek moře, skal a borovic. V minulém článku z dovolené jste mohli vidět jak předlohu tak můj výtvor.

Není to ono, ale nakonec se chystám asi v září na kurz, abych akvarel dokázala správně chápat.

Malování mne zcela pohltilo a každé ráno, když děti ještě spí, vstávám a maluji si. 

Emminka se po snídani přidává a malujeme spolu.

Nejsou to malby hodné Mánesa, ale..... dokáži se soustředit jen na to, těší mne to a neskutečně baví.

Namalovala jsem také Doubravickou bránu, která je pro mne branou do dětství...

Mým snem je vyjet někam a malovat si v plenéru krajinky.

Jen to umět a dokázat to :-)

Vše má svůj čas.

A jak v létě relaxujete vy?

S láskou

Evča