Adventní trhy aneb z kůží na trh

Moje milé,

konečně dnes sedím a odpočívám, mám čas projít si vaše nádherné blogy a nasát atmosféru Adventu a Vánoc ve vašich krásných domovech.

Poslední dvě soboty jsem vyrazila "s kůží na trh" a prostála je na stánku s kamarádkami, kde jsme prezentovali své ruce, tedy to, co jsme samotné ušily a vytvořily.

Poslední tři měsíce jsem se ničemu jinému nevěnovala. Malovala střihy, stříhala, šila, háčkovala a našívala...Poslední dny před prvním trhem mi už tělo naznačovalo,abych zvolnila,ale nějak nebyl čas jej poslechnout. V pátek, tedy spíše v sobotu 1/12 jsem šla spát v půl čtvrté ráno, kdy mi velikou oporou a pomocí byl manžel, který na výrobky navazoval mé značky a vše rovnal a balil do krabic. Za to mu patří můj veliký dík.

V sobotu jsme vyrazily s kamarádkou před devátou hodinou ranní. Bylo nám chladno, ale svařák to zahnal a těch zhruba 10 hodin se dalo krásně přežít. Na stánku jsme stály tři, každá se svou troškou do mlýna a zákazníčci se hrnuli a chválili, jak jsme šikovné,což nás moc hřálo u srdce.

Každá máme něco jiného, já jsem spíše na tu bílou nebo pastelovou romantickou barvičku, na klasické vzory a materiály, ctím pravidlo v jednoduchosti krása. Zákazníkům se líbilo a musím říci, že třeba medvídci a koníčci zmizeli z pultu do odpoledne.
Nezbývalo tedy než si dát den odpočinku, den na úklid bytu a začít došívat to co se prodalo. I tak se to nedalo a já šla opět spát v sobotu v půl třetí ráno.

Tato sobota však byla pro všechny "trhovce" zkouška odvahy, takový bobřík mrazu. Vyráželi jsme za teploty -9°C a když vylézalo sluníčko jásali jsme... Ovšem ikdyž hřálo nehrozilo, že by NÁS zahřálo :-) Náš stánek byl nakraji, neměl zavřená záda, takže tam i docela foukalo. Měla jsem sebou termosku s čajem a termo misku s toustíky, které mi ráno připravoval manžel. Kolem poledne jsem si do temrohrnku nalila čaj s tím, že ho budu upíjet, abych nepila stále jen svařáčky. Pak jsem na čajík zapoměla, a když jsem se chtěla napít, nešel otevřít. Ani hrnek nečel celý otevřít, trhnutím jsem zjistila,že mi přimrzlo víčko. Zasmála jsem se a šla pro svařák. Když jsem se později podívala do hrnku, nevěřila jsem vlastním očím. Čaj v termohrnku zmrznul až na dno....Když na odpolední program dorazil manžel s dětmi, koukali na to jak blázni " není to termo hrnek?!?" ...je a to když jsem jedla poslední dva tousty, křupali mi v zubech, zmrzli rajčátka,okurky i hořčice.... Sluníčko se schovalo ve tři hodiny odpoledne a přituhlo. Byla jsem dobře a hodně oblečená, ale i tak jsem od dopoledne bojovala s bolestí prstů na nohou i na rukou... Dostavila se lehká krize, ale i tak jsme to zvládli do 17,30 hod a pak jsme rychle zbalili a utekli. Někteří utíkali už kolem 16,30..opravdu se to moc nedalo stát na jednom místě takovou dobu..
Prsty na nohou jsem doma léčila a myslím, že slabší omrzlinka se dostavila.

Nečekali jsme, že to co jsme prožili vloni bude překonáno :-) A také vím  jistě, že do příštího roku musim sehnat oteplovačky a sněhule :D

Upřímně, po včerejšku jsem moc ráda, že to mám za sebou. Za okny krásně chumelí, dala jsem si kapičku svařáku a těším se, až se naplno ponořím do příprav Vánoc u nás doma. Cukroví, komplet výzdoba, nálada....a k té sníh neodmyslitelně patří, že? :-)

 

Pohledem na mého miláčka, kterého jsem prodala do dobrých rukou se s vámi pro dnešek loučím.

A slibuji také, že se konečně uvidíme častěji :-)

 

 

 

 

S láskou a přáním krásného a voňavého Adventu

**Eva**

♥♥♥