Zámek a park ...

... Lipová.

"Lipová je obec v nejsevernější části České republiky, v okrese Děčín, v západní části Šluknovského výběžku."

Po sobotní bouřce se vyjasnilo a byl krásný vzduch. Teploty neatakovali tropy a tak jsme rychle vyrazili na malý výlet. 

Z Lobendavy do obce Lipová je to co by kamenem dohodil a tak nás neodradilo ani pozdní odpoledne.

Areál zámku prochází pomalou revitalizací a obnovou. Zpřístupněn je  barokní park a zahrada.

Zámek je bohužel ve velmi špatném stavu a jednu dobu mu hrozila i demolice. Díky Bohu se tak nestalo a jedna z nejohroženějších památek pomaličku vstává z popela , tedy spíše sutin.

Zámek sloužil svým majitelům až do pozemkové reformy za první republiky. 

Za druhé světové války sloužil německé armádě a následně Československá armádě.

Jeho zkázu dokonala v devadesátých letech restituentka a následně firma, která usilovala o jeho zánik.

Zámek je vzácný tím, že za celou svou existenci nebyl nijak stavebně upravován.

Od roku 2011 je majitelem nezisková organizace pro rekonstrukci a revitalizaci památek 

VIA TEMPORA NOVA .

Základní ideou je snaha, aby byl zámek zrekonstruován do podoby svého vzniku v letech 1737 - 1741.

Park a zahrada jsou přístupné návštěvníkům.
V parku, u zámku a u rybníka potkáte tyto krásné dřevěné sochy.
Stařičké stromy mají úchvatné tvary a procházka tichým parkem je očistou pro duši.
Na rybníku plují labutě, voda je čistá...
Krásný výlet, který srdečně doporučujeme.

Kostelík s přilehlým hřbitovem

Kaplička

Základní a mateřská škola, tahle budova mne vždy uchvátí

V obci najdete i Informační centrum, s výstavou kamenů a muzeem uvnitř.
Za zmínku stojí i kostel sv Šimona a  Judy, který nabízí komentovanou prohlídku.
Pokud budete tedy Šluknovským výběžkem třeba jen projíždět, přibrzděte v obci Lipová, která za procházku rozhodně stojí.

S láskou 💓

Evča

V ohradě...

... za domem.

Za pár dní uplyne rok od posledního příspěvku. 

Celý byl plný shonu, práce a novinek, které prostě píše sám život.

K blogu jsem se vracela ve vzpomínkách a doufala, že brzy bude čas něco napsat.

A ten čas nastal dnes.

Úmorná vedra nás vyhnali na týden k babičce,ale přivezli jsme si je sebou. 

Sever Čech je vyprahlý a přes den také velice horký. V noci umí teplota klesnou na 7°C. 

Ráno začne pálit sluníčko a celý ten úmorný proces jede na novo.

Zavření v domě, vycházející minimálně moc zážitků nepřineslo.

Nikdy jsem si nepomyslela, že se budu těšit na déšť a budu mít radost, když o dovolené začne pršet.

Stalo se. 

Teplota spadla pod 20°C a bylo zataženo, občasně přeprchlo a večer se vyjasnilo.

Konečně jsme vyrazili na procházku.

U babičky za domem se často pasou stáda krav. Nyní jsou na jiné pastvině a proto jsme se osmělili a šli se projít místy, kde jsme ještě nikdy nebyli.

A pohled to byl vskutku úžasný.

Manžel,který velmi rád fotí a při tom objevuje nová místa, první prozkoumal i toto. 

Moc děkuji za trpělivost všem, kteří mé články rádi čtou a nevadí jim, že mne život vede občas jinými cestičkami než je psaní. Děkuji za milá slova, která se objevují pod články a zvu vás na svůj instagram, který v tom životním maratonském běhu zvládám plnit lépe.

S láskou 💗

Eva

Relaxuji nově

... malováním.

Už jako malá jsem moc ráda kreslila, ale nejsem v tom žádný lumen.

Když vidím co dokáží někteří nakreslit či namalovat padám úžasem.

Mnoho děvčat začalo relaxovat akvarelem a já dlouho odolávala, protože "neumím kreslit".

Ale jsem s dětmi měsíc doma a zvláště Emmička neustále něco tvoří, maluje a kreslí.

Tak jsme se dohodli a jeli do výtvarných potřeb pro barvy, štětce a papíry.

Byl to úžasný výlet do Berouna a do vlaku jsme si dali úúúžasné ledové kafe.

Doma jsem se každý den na ty barvičky dívala a obdivovala obrázky jiných, zkušených a nadaných.

Hledala jsem na netu jak začít a narazila na úžasnou Renatu a osmělila se namočit štětec a udělat první tahy.

První obrázek vůbec jsem, jako zatím většinu, malovala dle své fotky. Byl to snímek moře, skal a borovic. V minulém článku z dovolené jste mohli vidět jak předlohu tak můj výtvor.

Není to ono, ale nakonec se chystám asi v září na kurz, abych akvarel dokázala správně chápat.

Malování mne zcela pohltilo a každé ráno, když děti ještě spí, vstávám a maluji si. 

Emminka se po snídani přidává a malujeme spolu.

Nejsou to malby hodné Mánesa, ale..... dokáži se soustředit jen na to, těší mne to a neskutečně baví.

Namalovala jsem také Doubravickou bránu, která je pro mne branou do dětství...

Mým snem je vyjet někam a malovat si v plenéru krajinky.

Jen to umět a dokázat to :-)

Vše má svůj čas.

A jak v létě relaxujete vy?

S láskou

Evča

Sledovali jsme ...

... padající hvězdy.

Jako každý rok i letos jsme si našli ve večerním chladu chvilku a sedli si s dětmi na balkon a sledovali padající hvězdy.

Perseidy jsme viděli po delší době, protože vloni nám nepřálo počasí. 

Děti to zbožňují, jsou v pyžamech, zabalení v larisách a díváme se na tu nádheru nad hlavou. Nemusíme ani mluvit...jen se díváme a naše komunikace se omezí pouze na "Teď!Viděli jste?" 

Jsem za tyhle chvíle s dětmi strašně vděčná, je to náš letní rituál. Děti vědí, že půjdou spát hodně pozdě a že než zalezou do pelíšku, čeká je kakao a horké mléko s medem. 

Jsme náruživí sledovatelé astrojevů :-)

Neodolala jsem a amatérskou rukou jsem jim na vzpomínku namalovala noční oblohu a padající hvězdy.

Koukali jste letos také?

S láskou

Eva

Dnes jen krátce....

... od moře.

Zdravím vás moji milí z Omišské riviéry .

Po dvaceti letech trávím dovolenou mimo republiku a u moře.

Jsme nadšení. 

Děti neustále šnorchlují a potápí se, my si užíváme fyzického a psychického odpočinku - tedy rozumějte " válíme se celý den na pláži a večer vyrážíme za nočním životem" :-)

Dva večery po sobě jsme trávili v Omiši, je tam úžasné staré město, ale také báječná pláž a  přístav.

Ještě se chystáme na doporučení do Bašky Vody a do Splitu. 

I přes to, že se s manželem mažeme jak diví, spálili jsme se, ale děti drží. 

Za chvilku nám je seberou, že nejsou naše, protože jsou zcela černé... :-))

Cesta sem byla naprosto úděsná, jeli jsme 19 hodin, od konce Slovinska kolony až ke Splitu.

Místo v poledne jsme na místo dorazili až ve třičtvrtě na jedenáct v noci. 

Abychom se opět nedostali do dopravních komplikací, prodloužili jsme si pobyt o dvě noci a doufáme, že bude vše v pořádku a projedeme to pohodlně až do Čech.
Bedlivě sledujeme zprávy a na tento víkend jsou ještě nepříznivější než když jsme jeli sem.
Již jsme chytřejší a budeme to řešit tak, abychom se do takových problémů nedostali.
V určité fázi jsem byla Chorvatskem znechucená a řekla jsem si "už nikdy více!!!!!"
Pak se ale stačilo ráno probudit a podívat se z okna....
a dali jsme Chorvatsku druhou šanci.

Druhý den dopoledne jsme konečně vyrazili k moři.

 Od té doby jsme u moře téměř pořád. 

Děti jsou nadšené a to je pro mne odměna všech odměn.
Celý rok tvrdě pracovali a tak si zaslouží plnit sny a přání, třebaže jsou mořské :-)

Podrobnější článek napíši po návratu domů, protože jen fotky jsem do článku dostávala 4 hodiny.
Můžete sledovat instagram, který tu chodí dobře.

Krásné dny
s láskou přeje
Eva