......po babičce....
Můj muž umí nejen dobře vařit, ale moc rád také peče bábovku. Olejovou....
No a protože jsem si v neděli po dlouhé době lebedila a lenošila, poslouchala hudbu a pila čajík a pak koukala na film, chopil se příležitosti a upekl bábovku.
Když jsem do kuchyně pro něco šla, zjistila jsem, že třímá v rukou i bábovkovou formu - nic neobvyklého řeknete si, když chtěl péct tu bábovku, že? Ale třímal v rukou stařičkou, přestařičkou formu, která se u nás zabydlila teprve asi před 3 týdny. Naskočila mi husí kůže a vyhrkla jsem
"Prosim tě, hlavně opatrně"
Nepamatuji si v jaké formě babička pekla bábovku, ale na půdě mívala spoustu nádobí i jako dědictví po své rodině a tato forma se mi dostala do rukou až nyní při vyklízení.
Celou jsem jí vycídila - chudinka byla celá sešlá, má hodně napečeného a otlučeného, ale ještě jsem si do ní netroufla nalít těsto a strčit do trouby.
Chtěla jsem opatrně...
Manžel o mých pocitech z bábovkou formou neměl ani tušení a tak ji prostě a jednoduše použil.
No a ona to zvládla, upekla vynikající bábovku s překrásným dekorem...
Tak mám takovou radost, že vám jí musím ukázat :-)
Bábovku jsem schválně na focení necukrovala, aby vynikla ta nádhera :-)
Mějte krásný večer moje milé :-)
S láskou
♥
Eva
♥