neděle 24. dubna 2016

Vak na ...




... balerínu.

Jak už jistě víte ( z předchozích článků ) máme doma baletku. 
Balet teď dceru baví asi ze všeho nejvíc.
Myslím, že lví podíl na tom má lektorka Jana, která se holčičkám trpělivě věnuje a vede je ke správnému provádění prvků lehce a bez stresu.
A to se líbí i mně. 

..doma máme tyč a špičky pro štěstí...

Milujeme Labutí jezero.

Když se  po novém roce hodiny baletu protáhly z 60 na 90 minut
a na závěrečné vystoupení se začal trénovat tanec čtyř malých labutí,
 propuklo mezi děvčaty všeobecné nadšení.

První musela být balerína!
 Míša s Týnkou ji měly první a strhly tak všechny holčičky,
ty pak doma strhly maminky a nejen maminky, 
ale také jejich peněženky.
Ona taková balerína není jen tak něco.
Dcera si vybrala balerínu od Grishka, je jednoduchá, nezdobená, s kalhotkami a drží tvar.
Objednali jsme ji a čekali 4 týdny!
Mezitím jsem na internetu objednala obal na balerínu. 
Přišel dřív než sukně, ale velikost mi byla podezřelá.
Opravdu je to takhle veliké?? ptala jsem se sama sebe.
Po očku jsem koukla na dceru.... neprojde ani lítačkama.....
No nic, čekáme na balerínu.
Mezitím již známý příběh se zubem, když mi ho trhali kousek od obchodu, 
tak jsem se tam šla tedy zeptat.... nééé sukně nic.
Nakonec přišla a byla krásná. 
Emma svítila jak žárovka.
Doma se SAMA oblékla do kompletu - 
trikot ( ten jsme koupili bílý a já ho polepila kamínky hot fix pistolí), 
punčochy ( s těmi jí jindy pomáhám), 
špičky pro štěstí
balerína
 a samosebou čelenku pro labuť
kterou jsem vyrobila všem holčičkám




plus jednu pro lektorku s korunkou.


Vypadala úchvatně!


Asi dvě hodiny se odmítala vysvléknout, poskakovala a tančila, čekalo se na tatínka, který přijede, aby ji viděl. 
No zkrátka, vypadalo to, že máme nové pyžamo, protože by to z ní nesvlékl nikdo. 
Zpřísnila jsem (ale já ji tak chápala!!) a nakonec vše bylo úhledně složeno.
Položila jsem balerínu na koupený vak.
Mrkla jsem na manžela, který to sledoval a povídá " není to tak....o metr větší?"
Je to skoro o metr větší !
Hmm, co teď?
 Balet zítra, než budou mít cvičení u tyče za sebou, sukně leží v sále na zemi. 
To se mi opravdu nelíbilo
A tak mi nezbylo než zub nezub, sednout ke stroji. 
Měla jsem na to hodinu, pak zase zubař a cestování.
Ještě má své mouchy, ale ty doladím :-)


...a až se vymaluje, tak přidáme zrcadlo...
vlastně....ono se hned nemusí malovat (i když by to chtělo) :D


A tak máme za sebou další kousek baletního šití.

V plánu je i opravdické Labutí jezero v divadle.
Emmička jen vzdychá
"Hlavně ať je Odetta Nikola Márová a princ Michal Štípa!!" její idoly.

Krásnou neděli 
přeje Eva




čtvrtek 21. dubna 2016

Dnes jsme začali ...




... grilovací sezónu.



Vždy ji zahajujeme opékám buřtů. 
Dá se začít v podvečer a díky chladu se nedá sedět po západu slunce. 



Dnes byl tak krásný den a předpověď na dny následující už tak krásná není.
Včera jsem litovala, že jsme to naplánovali na dnešek, 
ale dnes bylo ještě krásněji!
Hurááá!

Koupila jsem výborné pagáčky, které v mé rodině zahučeli,
upekla jsem staroanglický koláč, který pro vás chystám v jednom z následujících článků.
Ani jsme ho nenačali.
 Ne, že bychom se nějak přecpali, ale... únavou jsme s manželem prostě zahnali děti a odpadli.
No alespoň se můžeme těšit na páteční snídani :-)



Každý měl jeden dobrý buřtík, trochu šopského salátu....

Když děti zapluli do pelíšků, venku se rozhostilo ticho.
V dálce někdo začal sekat trávu, ptáci zpívali, 
naše posekaná tráva čerstvě voněla a vzduch byl... voňavý.



Za domem vyšel měsíc.
Ptáci pomalu utichli, ale vzduch voněl dál....



Zkrátka krásný večer. 
KONEČNĚ!

A jak jste si užili tento výjimečně krásný den vy?

S láskou
Eva


úterý 19. dubna 2016

Když rozkvétá ...




... balkon.



Tak takhle se jaro vylouplo nám na balkoně.
Pár dní plných sluníčka a tepla jsem si díky zubům neužila a tak doufám, že ty další přijdou brzy a já si je vychutnám do sytosti.






Krásný den!


Eva

pondělí 18. dubna 2016

Tarte tatin aneb ...




... jablečno - javorový koláč.

Po měsíci jsem se v neděli odvážila na něco snadnějšího do kuchyně.
Ještě mám problém s větší námahou, vždy mě začne bolet čelist a ucho.
Takže jsem se rozhodla pro jablečný koláč, podle Anabell, které jsem úplně propadla, stejně jako před nějakou dobou Nigelle.

Koláč je snadný a s kopečkem šlehačky nebo zmrzliny prostě nepřekonatelný.
Bohužel jsem nestihla fotku na talíři. 
Rodina jásala, že se zase začíná péct a byli rychlejší než blesk :-)

Když mluvím o blesku, také u vás byla ve čtvrtek tak veliká bouřka??

Ale honem zpět ke koláči!



Na jeden koláč si připravte:

100g másla
0,5hr hnědého cukru
trochu nastrouhané pomerančové kůry
0,5 lžičky mletého hřebíčku
2 lžíce javorového sirupu

8-10 jablek - oloupaných, vyjádřincovaných a pokrájených na čtvrtky, pak na silnější plátky 0,5 -1cm
1 listové těsto rozválené

pánev co může do trouby

***

Rozehřejte troubu na 220°C
Pánev položte vzhůru nohama na těsto a ořízněte ho na míru. Já mám pánve z Ikea, musela jsem nastavovat těsto :-) Kulatý plát strčte vychladit do lednice a připravte karamel.

Na pánvi nechte zvolna rozpustit máslo, až se začnou dělat malé bublinky, přisypte ostatní ingredience a javorový sirup. 
Míchejte až se svaří karamel. 
Tak asi 5-6 min. 
Vypneme.
Na něj přidáme nejširší stranou jablka a naskládáme je hustě k sobě. 
Do mezírek dáme menší kousky jablek.
Vložíme na 15 min do vyhřáté trouby.
Po 15 minutách vytáhneme a překryjeme vychlazeným plátem těsta. 
A šoupneme zpět na 15 min.

Po upečení vytáhneme a necháme 20 min odstát. Poté pánev přiklopíme talířem a koláč na něj vyklopíme. Nechte tak minutu stát, než pánev sejmete.
Nu a je hotovo!
Trochu kalorická bomba, ale fantastická ...a nejí se denně, tak proč ne :-)
Podávejte s kopečkem šlehačky nebo vanilkové zmrzliny :-)

No a pak musíte být hodně rychlí :-) 
Jinak zmizí jako ten náš :-)

Krásné pondělí přeje 


Eva




neděle 17. dubna 2016

Pomalý návrat...




... mezi vás.

S hrůzou zjišťuji, že poslední článek jsem napsala 28. prosince.
Uff!!! 
Čas neskutečně letí a když se přidají vleklé zdravotní potíže tak ještě zrychlí. 

Co se mezitím událo.... ??? 
Vše tak nějak plynulo ...

Tak třeba jsem vyrobila čelenky pro malé baletky k Labutímu jezeru.





Také jsme pletli na Velikonoce pomlázky. 
Opět u severní maminky, kde v kuchyni praská dřevo v kamnech a za okny se pasou srnky. 
Při procházce za proutky jsem poprvé viděla plnokvětou sněženku.




Po Velikonocích jsem byla objednána na vytržení zubu moudrosti. 
Bohužel nastali komplikace a trvají měsíc. 
Ale vše se zdárně ubírá k dobrému konci a já zase budu schopná dělat co dřív. 
Zatím jsem se potýkala s bolestmi, horečkami a probdělými nocemi.
 Od minulé středy, kdy mi to vyškrabovali ( myslela jsem, že umřu na místě!!) se to pomalu ubírá konečně dobrým směrem.
 Teploty nejsou, bolesti pomalu odeznívají, den ode dne jsou mírnější a poslední dva dny jsem se dokonce obešla bez prášků na bolesti a v noci jsem KONEČNĚ spala. 
Sice musím denně na výměnu drénů, ale včera jsem na pohotovosti zažila poměrně zábavné čekání a dost jsme se z ostatními nasmáli.

A protože mi otrnulo a vše se lepší, moc ráda se vracím sem na blog, mezi blogerky a čtenáře, protože mi to hrozně chybělo!!!!! Nejen psaní a čtení, ale vy všichni :-)

Na vzájemné čtení a virtuální navštěvování se moc těší


Eva





pondělí 28. prosince 2015

P.S.



... od Ani Geislerové.



Moc jsem si ji přála, ale říkala jsem si, koupím si ji a dostala ji k svátku.
Zázrak! Nikdo o tom nevěděl. 

Ale mám se čtením obrovský problém, veliký...nepřekonatelný....

Už po prvních stránkách jsem si zamilovala ten styl. 
Styl jež je pro mě tak srozumitelný, tak perfektní. 
Dokonce mě ani nenapadá při čtení že tuhle větu bych sloučila s tou následující, nebo že tohle slovo bych nahradila tímhle....
Dostala jsem strach, že ta knížka skončí rychleji, když si k ní lehnu. 
Striktně si dávkuji stránky, kapitolky.... 
Tuhle ještě, ještě kousek, část té další....Nic, ne!Zase zítra!

Takže když mám konečně volno a nic nemusím, sedím a mám cuky, vezmu si knížku....
néé pro Boha nééé, až večer.
A tak sedím, koukám na pohádky, vybarvuji antistresové omalovánky a u všeho se těším na tu chvilku až si sednu k té úžasné knížce.



Jen jednou se mi stalo, že mě mrzelo že kniha skončila. Byla jsem z toho pak otrávená a nemohla se začíst do další. 
Kvůli té knížce jsem vstávala v pět, abych stihla číst než se vzbudí děti, 
kvůli té knížce jsem chodila přes celé město na hřiště, aby si hráli a já seděla a četla. 
Četla jsem na záchodě, v posteli, ráno v kuchyni, při vaření a míchání..... a pak...KONEC. 
Byla to úžasná knížka...
Pak přišlo mnoho knih, mnoho dalších skvělých knih, ale když skončili, sáhla jsem bez výčitek po další.
V loni jsem dostala pod stromeček Aristokratku, oba díly, už na Silvestra jsem neměla co číst, koupila jsem si i audioknihu, ale ta mě nenadchla a tak jsem si ty knížky přečetla znovu. 
A teď jsem měla nutkání se k nim vrátit. 
A přišla tahle, vstoupila mi do života a já nechci aby skončila.

P.S. od Ani vám doporučuji. 
Nebudete chtít aby skončila, a budete chtít, aby už jen seděla a psala knížky :-)
A aby je psala opravdu, ne tak jako já..do šuplíku.

Krásné dny vám s 
láskou přeje 
Eva






neděle 27. prosince 2015

Malé střípky ...




... z našich Vánoc.

Malá fotodokumentace Vánoc :-)


Maličké Jesličky u nás doma

Tradiční procházka na Karlštejně...

...a v muzeu Betlémů

Vánočka zkušebně pletená ze "šesti" pramenů najednou

Máme stromeček! :-)

Na Štědrý den slavnostně už snídáme

Vánočka...

Štrůdl...

Cukroví....

Adventní svícen čeká na večer :-)


Odpoledne tradičně na mši v kostele

V kostele mají nádherné Jesličky

Ježíšek už tu byl!

...asi se chudá maličký unavil, než to k nám vše nastěhoval :-)

Děkujeme Ti Ježíšku ♥

S láskou Eva