pondělí 31. března 2014

Jarního zpěvu ...



... ptáčků se nemohu nabažit. 

Vůbec mi nevadí, že mne ráno budí.

Na jaře není ptáčků a ptačího zpěvu nikdy dost, že? Tak abych se mohla jarem kochat i v jídelně, ušila jsem rychlý běhounek na stůl. 

Uvidím jak naložím se zbytkem látky, ještě bych měla pár nápadů. :-)

Látkám jsem opět neodolala u Šárky, její obchůdek jistě znáte. Kdyby ne, vpravo dole najdete v seznamu oblíbených obchodů.



Závěrem vám musím poděkovat za všechny milé a krásné komentáře, které píšete a také za zprávičky na facebooku.
Děkuji vám, vždy mne velmi potěší i dojmou ♥

S láskou a přáním krásného jara
Eva






pátek 14. března 2014

Bageta bez ...








... vůně benzínu.

Ještě stále mnoho lidí se staví na benzínce pro bagetu... 
Jak mě poučil kamarád - prostě jim to chutná.
Za ty peníze, obsahově, při pročtení etikety na obalu-

- nechápu.

Mám ráda bagety, ale domácí.

Jednu takovou jsem právě dojedla. 
Mám je ráda v létě k večeři, obědu, na cesty..... 
Mám je prostě ráda ♥


A suroviny pro přípravu nejsou nijak složité a nedostupné a nejvíce z toho minima času zabere maso.



Domácí plněná bageta

Potřebujeme kuřecí prsní řízek (záleží na počtu baget samosebou)
který naložíme nebo i obalíme ve směsi dle mého manžela:
asi polévkovou lžíci kečupu, polévkovou lžíci hořčice, 1 lžičku oleje, a kořenící směs na grilovaný sýr;
tu smícháme a maso v ní pořádně promícháme a necháme chvilku ležet.
Maso opečeme na trošce oleje na grilovací pánvi :-)

dále si připravíme:

celozrnnou bagetu
čerstvou kapii
ledový salát
1 lžičku plnotučné hořčice
2 lžičky majonézy


Bagetu překrojíme na půl a dvě poloviny pak podélně. Avšak nedokrojíme. Majonézu a hořčici smícháme a obě poloviny bagety jí zevnitř potřeme. Položíme ledový salát, na proužky krájenou kapii, opět pokapeme trochou dresinku, obložíme na proužky pokrájeným masem (nekrájíme to moc tenké ani malé), zase kapie a nakonec salát. Přimáčkneme a z boku pokapeme zbylým dresinkem. 

A pak už jen dobrou chuť!

Krásné dny moje milé! 

S láskou ♥
Eva


čtvrtek 13. března 2014

Jablečník ...




... dle nejlepší z kuchařek 

Magdaleny Dobromily Rettigové

V minulém příspěvku jste jistě u váhy zahlédli mou prastarou kuchařku. 
Už jsem o ní minimálně jednou psala. 
Před několika lety - tuším že 4mi.... - ji pro mě vybojoval na Aukru manžel. 

Vydána byla roku 1909 jako 38. vydání, v nakladatelství J. L. Kobera v Praze.
A i když mám novější vydání z roku 1980 (tuším), používám jako velký svátek právě tuhle.

Tak a jdeme na recept  :-)

Hodit se vám k němu budou jablíčka, která už třeba moučnatí nebo jsou po uskladnění vrásčitá a děti je nechtějí :-)

Jablečník dle originálního receptu

"Oloupáme jablka, vyndáme z nich jaderníky, jablka udusíme s cukrem, citronovou korou a šťávou nebo s několika lžícemi vína, pak je rozmícháme nad ohněm a svaříme do husta. Pak je přendáme do mísy a když vychladly, přimícháme do nich několik žloutků ( na př. na 20 jablek asi 7-9 žloutků) a z toliktéž bílků sníh. Vlejeme je do vymaštěné neb i houskou vysypané formy a pečeme asi tři čtvrti hodiny. Můžeme přidati do nich i sekané mandle, citronát neb i trochu strouhané housky."

Tolik úžasná Magdalena Dobromila Rettigová.



Jablek jsem měla 6 a tak Jablečník přizpůsobila svým možnostem :-)

6 vrásčitých jablíček jsem oloupala a zbavila jádřince, pokrájela na kostičky do hrnce, zasypala tak hrstkou cukru krupice a promíchala.
Postavila na mírný plamen a nechala přijít k varu. 
Občas promíchala. 
Když se jablíčka vařila a změkla, vymačkala jsem k nim půl citronu, pomačkala jsem je šťouchadlem na brambory a až se voda vyvařila, dala vychladnout.
3 vejce jsem oddělila - žloutky - bílky
Žloutky jsem spojila a vmíchala do vychladlých jablek. 
Z bílků jsem vyšlehala tuhý sníh a vmíchala též do jablečné směsi.
Troubu jsem rozpálila na 170°C a pekla do zezlátnutí.
Dbejte však zkušeností s vlastní troubou, ta moje si dělá více méně co se chce :-)

Výsledek je velmi chutný a povzbuzující, protože je zcela bez mouky.
Trochu hůře se krájí,
je hodně vlhký a křehký, ale na chuti mu to neubírá :-)



S láskou a díky za krásné komentáře


Eva







středa 12. března 2014

Někdy je pravý čas na to...



............. splnit si sny. 

Ať jsou jakékoli, jen někdy to jde ruku v ruce s dalšími věcmi, které nám to momentální splnění snů nedovolují nebo přibrzďují.



Momentálně se stále nemáme tak jak bychom chtěli. 
Je spoustu věcí, které nás trápí a kterým se nevyhneme a tak v koutku duše doufám, že děti, které to vše vnímají a čas od času přijdou se slzami v očích, mají většinu dne čistou mysl. A úsměv na jejich rtech vidím, takže mě nutí říkat si, že vše zvládneme a budeme zase spokojení. 

Řekla jsem si, že na smutnou náladu je třeba udělat si radost.
A myslet taky trochu na sebe, což se mi ne vždy daří :-)

Otevřela jsem stránky svého oblíbeného obchodu Bellarose .
Moc ráda se tam toulám, prohlížím a nakupuji, protože je to obchůdek ověřený a jednání je vždy naprosto milé, vstřícné. 
A to u obchodu tohoto druhu potřebuji.

Prohlížím si stránku po stránce a stále docházím k věcem, které si moc přeji, ale vždy je z nějakého důvodu obejdu, protože : 
nyní potřebuji peníze jinde, 
nemám danou věc kam dát,
určitě si to jednou objednám!
:-)

A proč to neudělat právě teď?

A tak v mém virtuálním košíku přistála překrásná retro váha ve světloulinké zelené.

Miluji tyhle barvičky!

Nejprve jsem přemýšlela, zda to nemá být ta krémová, ale ta je na 5kg. 
Nejen že tak moc surovin nevážím, ale i rozměrově a tedy prostorově bude lepší ta menší. 
A tak po srovnávání a dumání, jsem vložila do košíku, právě tuto.



V kuchyni jsem zůstala dál a zalovila v keramice Mynte.
Mám ráda její jednoduchost avšak nápaditost. Když jsou z této keramiky věci na stole, neruší a nebijí do očí, ale vždy upoutají.

Asi dva roky - ne-li více - chodím kolem kalíšků na vajíčka. Pořád jsem nechtěla jiné než bílé, protože mám ráda bílé nádobí, přijde mi to čisté a sváteční.
Ale při prohlížení jsem se zastavila nad barvou Aqua, ve které mám již mísu na těsto.
A nakonec kalíšky na vajíčka koupila v této barvě, protože jarní stůl má být barevný :-)



Když už mě smutek docela opouštěl, padla mi do oka cukřenka Lulu Mint od Green Gate. 
Je nás spousta, které Green Gate neodoláme a já vím čím to je. 
Jejich výrobky nás zvou do rozkvetlého světa, plného krásných barev. Probouzí v nás vzpomínky na ty nejromantičtější chvíle v životě a okamžiky, které nás bolí potlačí už jen to, že si do svého "grýngejtího" hrnečku uděláte svou oblíbenou kávu.
Nemám pravdu? 
U mne to platí na 100%



Takže já budu na smutky nejen pít kávu ze svých oblíbených hrnečků, ale ještě cukrovat dětem koláče.
A tomu říkám skvělá koupě! :-)))

Jak víte, u nás se peče skoro denně, když to není sladké, je to chleba a jiné pečivo.
Nejraději peču v koláčových formách Ikea, ale když jsem při dalším listováním v Bellarose narazila na keramické formy Mynte ve tvaru srdce
nabyla jsem pocitu, že bez téhle se žít nedá
a přidala jednu do svého košíku.
A tím nákup krásně zakončila.



Věřte mi byla jsem z toho naprosto vyčerpaná, ale ten pocit..... 
A bylo mi dobře, na potvrzovací mail jsem se usmála a šla spát.

Někdy je prostě ten pravý čas na to, splnit si své sny a udělat si radost.
Zvláště když se jedná o sny reálné, těch nereálných mám také mraky.
:-)

Moje milé, mějte moc krásné dny a ať vás nic netrápí a nebolí. 
Duše a srdce bolí opravdu hodně, ale jednou to přejde.
Nezapomenete ani na okamžik té bolesti, ale bolest už cítit nebudete. 
A já doufám, že ta chvíle se ke mne už blíží.

S láskou a přáním jen toho krásného

Eva






neděle 9. března 2014

Huráááááá na ....



......... výlet!


Bohužel poslední měsíce nejsem zrovna moc použitelná. 
Zdraví se mi začalo skládat jako domeček z karet při závanu větru, a já buď ležela v horečkách nebo z migrénou. Do toho běžný chod dne a o víkendech, k tomu všemu, venku zima... 
Co se v téhle situaci dá dělat? Nic moc...