Folklorní výlety

Krásné sobotní dopoledne moje milé,

 

před chvilkou jsem usedla s kávou a háčkem a pustila televizi. A náhodným ťuknutím na ČT2  jsem se dostala na pořad Folklorní výlety. Bylo to o drátenictní. Co myslíte, mohu u toho háčkovat? Ne! :-) Alespoň jsem objevila pořad na sobotní dopoledne při kávě :-)

Kdo neznáte, přidávám odkaz na stránky pořadu i s video archivem. Třeba najdete řemeslo či um, který vás láká a zajímá.

 

Folklorní výlety

 

Krásný sobotní den přeje

Eva♥

 

 

Pozvánka ke Kátě

Moje milé,

 

u Káti na blogu probíhá krásná Giveaway http://maison-de-la-suisse.blogspot.cz/

 

Její dárečky jsou kouzelné a tak si myslím, že stojí za to se zůčastnit :-)

 

Chtěla bych vám velmi poděkovat za krásné komentáře u příspěvku o háčkovaných šatičkách. Udělali mi velikou radost. Děkuji vám za každou návštěvu a chvilku u mne strávenou, velmi si jich vážím.

 

Přeji vám nejen hodně štěstí u Káti, ale také klidný a rychlý pracovní týden :-)

S láskou a úctou

Vaše

Eva♥

Háčkované šatičky

Moje milé,

 

velmi děkuji za návštěvy a milé komentáře, které píšete pod mé příspěvky. Dělají mi velkou radost. Děkuji :-)

 

Ani nevím, jestli jsem se v prosinci stihla pochlubit, že jsem se stala znovu tetou :-) Mému mladšímu bráškovi a jeho partnerce se narodila krásná dcerka, jménem Ivanka.

O tom jak je krásná nemusím ani povídat.

Velmi mne mrzí, že jsem neuměla háčkovat v době, kdy byli mé děti miminka. Vše tak utíká... Ale nyní se tedy občas se svým dílem vytasím na Ivanku.

Poprvé jsem si troufla na háčkované šatečky, které později jistě užije i jako tuničku. Zkušené háčkařky prosím o přimhouření oka, já jako amatér jsem spokojená :-)

Co myslíte, budou se Ivance líbit?

 

Konečně nás ráno budilo slunce. Díky Bohu za něj, už jsem z toho šera byla celá nijaká :-)

Moje milé, užijte si nádherný, slunečný den a kdo ví, třeba se dnes odpoledne potkáme někde na výletě :)

 

S láskou a úctou

Eva ♥

 

Staročeské jablečné placičky

Moje milé,

 

antibiotika zabírají, byť mají docela nepříjemné vedlejší účinky. Pomalu je dobírám a vrací se mi chuť nejen háčkovat, ale také vařit a péct..

 

Měla jsem doma nějaká jablíčka, která bylo třeba spotřebovat (možná i vy co máte zahrádky, máte ještě uskladněno, možná jsou jablíčka vrásčitá a moc se vám do nich nechce, ale to jsou právě ony, které potřebujeme).

 

Recept je snadný, trošku patlala matlala, ale je zdravý, chutný a u nás silně návykový :-)

 

Připravíme si do misky:

300g hl. mouky,

1 vejce,

1/4l mléka,

80g rozpuštěného másla,

 špetku soli.

A vymícháme si těsto. Je trochu hutnější.

 

500g jablek, oloupeme vyjádřincujeme a pokrájíme na kostky

Pokrájená jablka vsypeme do těsta a pořádně promícháme.

 

Vedle si dáme ještě mističku s hl. moukou a v hrnečku rozpustíme znovu kousíček másla.

 

Polévkovou lžící odtrhneme kousek jablek obalených těstem a vhodíme do hladké mouky. Obalíme a přendáme na pečícím papírem vyložený plech. Prsty vytvarujeme placičku.

 

Pečeme na 180°C cca 10min z každé strany. Správně mají být zlatohněné sem tam s černými puchýřky.

Ihned po vytažení z trouby pomašlujeme z obou stran rozpuštěným  máslem a dáváme do misky. Jíme vlahé nebo studené, ale u nás většinou vystydnout nestačí :-)

 

Ráda tyhle placky peču, protože jsou bez přidaného cukru a jediné co tam cítíte jsou ta pečená jablíčka.

 

Závěrem bych velmi ráda poděkovala za nádherné a optimistické komentíky v minulém příspěvku. Děkuji vám, moje milé virtuální přítelkyně :-)

 

Jen krásné dny přeje s láskou

Eva♥

 

Dobrou chuť :-)

 

Nemoce a nemoce...Vyjdeme z toho někdy?

Moje milé, zlaté virtuální kamarádky,

 

již i na mne přišla řada a v úterý jsem padla do náruče choroby. Čtyřicítky horečky, zimnice, kašel a bolesti.... Dostala jsem antibiotika,ale stále se cítím slabá.... Nemám náladu na nic, na jídlo,knížku,háčkování...na nic.

 

Adámek je stále doma, nyní bude mít prázdniny. Takže suma sumárum od Nového roku byl ve škole 6 dní!!!! Emminka onemocněla minulou neděli. Horečky nešli srazit a kalupinka celé noci prokašlala dávivým kašlem.

 

Už jsem z toho unavená. Za okny je mraky sněhu, ten u nás normálně nebývá a tak se z něj radujeme. Bohužel mé děti, veškerý letošní sníh promarodili. Dnes jsem je tedy nabalila a vzala je ven, než manžel odklidí sníh. Já vzala do ruky foťák a tu nádheru nafotila.

 

Pak jsme se zahřáli lehkou bramboračkou se zázvorem a mezitím co si děti šli hrát, já si lehla a pustila si seriál BBC Pýcha a Předsudek, můj zamilovaný od milované autorky Jane Austen.

 

Chtěla bych moc poděkovat za komentíky v minulých článcích, potěšili mne. Moc si jich vážím a v tomto období ( Adámek marodí defakto od listopadu nepřetržitě) mě dodávají optimismus do žil. Děkuji vám.

 

Vím, že se většina z vás těší na jaro, snad vás nezamračím fotkami z naší zasněžené zahrádky.

 

Krásné dny a žádné nemoce ze srdce přeje usmrkaná

Eva

Cesta mezi viničkou

 

 

 

No a nyní zázvorový čaj...

 

Dobrou noc mé milé a krásný zbytek víkendu :-)

 

Pozdě jsem se dostala k počítači,ale ještě pár minut mám :)

Moje milé, valentýsky naladěné :-) Od ledna pro vás suším tuhle fotečku :-)

Krásný večer!!

S láskou a úctou Eva

Sponkovníček pro Emminku

Krásné pondělí všem.

 

Naše Emmi má překrásné vlasy. Dlouhé, husté, sice jemné, ale radost pohledět. Jenže....

Každé ráno by mě vzal čert, když sáhnu do police, kde máme sponky a ony nejsou.

"Kde jsou sponky Emi?"

"Nevím"

"Tak hledej"

A Emminka si procházkovým tempem dojde do pokoje, stoupne si do prostřed a rozhlíží se.

"Emi pohni, musíme už jít"

" Nevím kde jsou sponky"

A tak pro mě začíná maraton po bytě, vše prolezu ,prohledám.... začínám být otrávená. Emmka sedí a klátí nohama. Myslím, že budu zuřit.

"Kde jsi si ty sponky sundala?!" ptám se už trochu výhružně.

"Nóoo" a nastane dlouhá přemýšlecí pauza.

Už hledá i manžel v bundě...nic.

"Dobrá když nevíš,nevíš. Půjdeš jak rozára!"

"Našla jsem tuhle" a v dlaničce tiskne jednu sponku. Manžel také jednu najde a já najdu třetí na poníkovi.

 

Máme sponek strašné množství,ale bohužel jen 5 jich udrží Emmčiny jemné vlásky.

 

A řekla jsem dost. Včera sedla ke stroji a k háčku a udělala rychlý sponkovník. Kupodivu Emminka byla nadšená a ihned si na něj sponečky snášela (najednou věděla kde jsou!!!) a nadšeně ho věšela na háčky nad postýlku.

 

Dnešní ráno proběhlo klídkově. Emmka odepla ty nej sponky a tiskla je v dlani

"Maminko podívej, dneska je nemusíme hledat"

Tak snad jsem vyřešila ranní stres s hledáním .
Až bude chvilka, pustím se do gumičkovníku, ten je na přání Emmky a rozhodně se u nás neztratí

Krásný den vám všem.♥

S láskou a úctou

Eva