P.S.

... od Ani Geislerové.

Moc jsem si ji přála, ale říkala jsem si, koupím si ji a dostala ji k svátku.

Zázrak! Nikdo o tom nevěděl. 

Ale mám se čtením obrovský problém, veliký...nepřekonatelný....

Už po prvních stránkách jsem si zamilovala ten styl. 

Styl jež je pro mě tak srozumitelný, tak perfektní. 

Dokonce mě ani nenapadá při čtení že tuhle větu bych sloučila s tou následující, nebo že tohle slovo bych nahradila tímhle....

Dostala jsem strach, že ta knížka skončí rychleji, když si k ní lehnu. 

Striktně si dávkuji stránky, kapitolky.... 

Tuhle ještě, ještě kousek, část té další....Nic, ne!Zase zítra!

Takže když mám konečně volno a nic nemusím, sedím a mám cuky, vezmu si knížku....

néé pro Boha nééé, až večer.

A tak sedím, koukám na pohádky, vybarvuji antistresové omalovánky a u všeho se těším na tu chvilku až si sednu k té úžasné knížce.

Jen jednou se mi stalo, že mě mrzelo že kniha skončila. Byla jsem z toho pak otrávená a nemohla se začíst do další. 

Kvůli té knížce jsem vstávala v pět, abych stihla číst než se vzbudí děti, 

kvůli té knížce jsem chodila přes celé město na hřiště, aby si hráli a já seděla a četla. 

Četla jsem na záchodě, v posteli, ráno v kuchyni, při vaření a míchání..... a pak...KONEC. 

Byla to úžasná knížka...

Pak přišlo mnoho knih, mnoho dalších skvělých knih, ale když skončili, sáhla jsem bez výčitek po další.

V loni jsem dostala pod stromeček Aristokratku, oba díly, už na Silvestra jsem neměla co číst, koupila jsem si i audioknihu, ale ta mě nenadchla a tak jsem si ty knížky přečetla znovu. 

A teď jsem měla nutkání se k nim vrátit. 

A přišla tahle, vstoupila mi do života a já nechci aby skončila.

P.S. od Ani vám doporučuji. 

Nebudete chtít aby skončila, a budete chtít, aby už jen seděla a psala knížky :-)

A aby je psala opravdu, ne tak jako já..do šuplíku.

Krásné dny vám s 

láskou přeje 

♥

Eva