Sladké hrozny ...

... a kousek ze zahrady.

S nástupem podzimu dozrává hroznové víno. 

Máme ho v zahradě poměrně dost. 

Děda byl náruživý vinař a o víno se dokázal starat.

Bohužel to nikoho z nás nenaučil a tak tu od jara bloudíme a snažíme se viničky obstarat.

Děti hrozny milují, baví je ochutnávat a porovnávat chutě

Mnohé révy jsou již přestárlé a hrozen na nich nenajdete. 

Děda měl různé odrůdy, které si dost přesně nepamatuji, vím, že tu je Veltlínské, Muller pak Rulandské modré, Chardonnay, také ale růžové a hlavně Muškát, který mají děti nejraději. 

Jeho chuť je stejně voňavá a sladká jako lahvinka muškátu z vinařství Hrabal.

Milovaný muškát

Při včerejším stříhání hroznů jsem si vzpomněla na poslední stříhání s dědou.
 Už byl nemocný, ale vínko stříhal do košíku obratně. 

Pomáhala jsem mu, stříhala také, a na něm bylo vidět, jak mu to dělá dobře.

 Byl krásný, teplý den, vinice bzučela vosami a sršni, kteří na víno rádi chodí.

Ochutnávali jsme kuličky a do košíku je pokládali jako by byli z nejkřehčího skla.

Včera jsem prostřihla jen to, co sníme, z čeho udělám koláč, 

ale moc bych si přála to sklidit a udělat své vlastní víno. 

Jen pro nás. 

Děda ho vyráběl roky a já nejraději vzpomínám na jeho perlivé růžové. 

To bylo snad nejlepší víno, které jsem kdy pila ( nejsem zas takový znalec ). 

Bylo vynikající, ale také značně silné. 

Děda ho stočil do lahví od malých limonád

(pamatujete si na ně z našich dětských let? Skleněné,čiré se zátkou, jako od piva?). 

V naší rodině jsme se vždy hojně scházeli na narozeniny a vánoce a o jedněch takových narozeninách, sedělo se venku, děda přinesl růžové perlivé. Všem nám dal po lahvince (malé limonády) a popíjelo se....byl vlahý večer, víno bylo chladné ze sklípku, dobré .... Když jsme ale zvolna dopili, zjistili jsme, že pár schodů do domu je větší problém než se zdá. 

Myslím, že jsme se tu noc všichni naprosto krásně vyspali do dopoledních hodin.

A jak tak vzpomínám mám čím dál tím větší chuť to zkusit. 

Zavřít všechny ty chutě a vůně do lahví a

udělat vlastní láhev dobrého vína.

Bohužel nemám ani tušení, jak víno vytvořit. 

Nevíte?Neporadíte?

Začal se zvedat vítr, obloha se zatáhla a chystala se bouřka. 

Prošla jsem ještě svá místa zahrady a nafotila střípky radostí.

Ohromnou radost mi letos udělal Ořechokřídlec. 

Keřík se zajímavým jménem a s úžasným květenstvím.

Je stále v obležení včel.

Naopak malým zklamání byla Kana, kterou jsem dostala od mamky, ale vůbec nevykvetla.

Hned zpočátku ji něco ožralo, nebyla to píďalka ani housenky a tak jsem došla k názoru, že chroust. Letos měli svůj rok a bylo jich opravdu hodně.

Poslední květy měsíčku mě těší pod jednou z řady viniček.

Vzadu u garáže z nostalgie nechávám tyto bodláky spolu s mochyní, kterou mám moc ráda.

Babička kdysi dělala překrásné dušičkové věnce a právě bodláky, mochyně  a mahon

zdobili korpus věnce z opravdu bodavých větviček.

Babička pracovala v rukavicích a měla venku stůl, kde vše stříhala.

 Prostála jsem u ní jako holčička hodně času.

Pokračovala jsem dál, k jediné rostlině dýně Hokaido, kterou jsem ubránila před slimáky a která kvetla krásně, ale nebyl na ní žádný plod.

 Smířila jsem se s tím, že i letos dýně na báječnou polévku koupím. 

Avšak dýně mě potěšila a má nejméně šest krásných bambulek:-)

 Tahle je ta největší :-)

Na záhoně se ještě červenají rajčátka a kousek vedle nás lákají ostružiny.

Moje milé, doufám, že se vám procházka vzpomínkami, viničkami a zahradou líbila.

Děkuji za vaše návštěvy, komentáře i zprávičky.

Mějte krásný den i víkend.

Srdečně zdraví

♥

Evča

Odpolední procházka a ...

... a filmový večer s dětmi.

Včerejší den byl sice trochu náročnější,
nebylo mi ani trochu dobře, ale odpoledne a večer stál za to.
Po hodně dlouhé době, jsme s dětmi osiřeli, protože manžel odjel za tatínkem
a tak jsme vyrazili odpoledne na malou procházku po okolí.

Zámek máme rádi, je to krásné místo, které dává našemu městečku atmosféru.
Jeho okolí je příjemné a tak je tu mnoho lidí vyhledává právě pro procházky, posezení s přáteli na dece a nebo na snídani, která je součástí Farmářských trhů.

Před zámkem stojí socha Sv. Jana Nepomuckého

Zároveň s touto sochou byli vysazeny roku 1729  čtyři lípy, ale do dnešní doby se dochovala pouze jedna.
A ta na svém místě sv. Jana chrání dodnes.
Lípa má kmen široký 484 cm a obejme ji 8 školáků.
Miluji tohle místo

Od lípy sejdeme k řece, 

tam už na nás čeká hejno (myslím, že několik) kachen, které jsou natolik zvyklé, 

že jim lidé nosí rohlíky, že nám běželi v ústrety.

My jim však žádné nenesli a tak o nás brzy ztratili zájem.
Kachny kolikrát bývají tak přejedené, že se sotva drží na hladině :-))

Po cyklostezce jsme pokračovali k domovu a zjistili, že je stále málo vody.

Z jednoho místa jsem zkusila i panoramatickou fotku řeky, ale už bylo hodně zataženo a tak jsem jí poupravila

Tak a hurá domů, vykoupat,připravit tašky do školy, douklidit pokojík
a
šup na náš filmový večer.

Televize ( a že máme více kanálů než je třeba) nevysílá  zhola nic.
A tak jsme si pustili Poirota a u toho si udělali "večírek" jak Emmička slavnostně pronesla.
K večeři jsem udělala rychlé panini
a na stůl dala dobrůtky - sice ne extra zdravé, ale jednou za čas, proč ne :-)

a sobě jsem nalila výborné vínečko z obchůdku kam moc ráda chodím.

Děti chodí spát v půl deváté.
Tentokrát směli až ve tři čtvrtě, aby viděli konec.
Byl to krásný večer.
Já dopila sklenku a šla také spát.
Přeci jen jsme ráno vstávali sami
 a doprovod do školy jsem dělala výjimečně Emmince já
a pěšky :-)

Tak to bylo naše úterý.
Doufám, že i to vaše stálo za to.
Dnes už se týden láme a vidina blížícího se víkendu, dolévá energii do žil.
Přeji krásný den a děkuji za vaši návštěvu u mne.

s láskou ♥
Eva

Ani se mi nechtělo ...

... věřit, že místo babího léta přijde pořádný podzim.

Zatím co minulé pondělí a úterý trávili mé děti veškerý volný čas v bazénu, dnes už bych je k tomu nepřemluvila.

A sebe také ne :-)

Namísto snídaně venku, snídáme doma čaj s mátou a děti odcházejí v mikině či svetru.

Dnes bylo neuvěřitelných 5°C !!!

Brrr!!

Mám podzim ráda, vše voní deštěm a zoraným polem, děti sbírají ořechy a po dešti jsou ve vzduchu vždy cítit houby.

Houby jsou letošní docela velké téma, rostou u vás? 

U severní maminky to vypadalo bledě, ale už volala, že juchá v lese a sbírá. Těšíme se moc!!! Jak na sbírání tak na houbovou omáčku, kterou Adámek miluje tak, že ji babička vaří hrnec při každém našem ohlášeném příjezdu. 

Nedávno spolu vedli rozhovor v restauraci nad zmrzlinou:

"Babi moc se těšim až vyrazíme na houby" venku bylo 35°C ve stínu..

"Adámku, letos to bude špatný, je hrozné sucho, houby nebudou"

"Jako vůbec babi?" 

"No myslím, že vůbec"

"To jako ani u tebe v mrazáku?"

Musela jsem se smát. Moc dobře ví, že babička co může zamrazí, houby nevyjímaje.

"JO! tak v mrazáku mám!"

"No tak vidíš babi, na omáčku snad zbudou" 

Takže omáčka je pojištěná mrazákem a on mohl s klidem dojíst pohár.

Včera nebylo vůbec pěkně, jak je patrné z fotek.
Chvilku padaly provazy vody, chvilku byla jen tma a jindy mezi mraky vykukovalo pár paprsků.

Cestou od doktora jsem zaběhla koupit pár žampionů a stavila se v nové francouzské pekárně, která je místo oblíbeného a všemi oplakávaného obchodu s domácími těstovinami.

Koupila jsem dvě naprosto úžasné bagety a večeři podávala pěkně v teple domova u Poirota a jeho "Dobrodružství na moři".

Bagety byli čerstvé a kůrka velmi křupavá a tak jsem žampionovou směs na bruschettu, dala na čerstvý neopečený krajíček.

I tak se po večeři zaprášilo a příště toho může být víc :-)

A kdyby jste měl někdo chuť na Žampionovou bruschettu, tady je recept:

žampiony oloupejte, pokrájejte na malé kostičky a dejte na pánev s rozehřátým olivovým olejem. Přidejte na drobno pokrájený česnek (dle chuti a množství žampionů) a pozvolna opékejte, chvilkami promíchejte.

Osolte, opepřete a na závěr přidejte na jemno nasekanou bazalku.

Teplé navrstvete na krajíček bagetky a zakápněte olivovým olejem.

Kdo má po ruce, může zlehka strouhnout parmazán.

Na ostatních krajíčcích byla pomazánka z třené nivy, máslo s plátkem vajíčka a plátek nivy s kyselou okurkou.

Přeji vám krásný den!

S láskou

♥

Eva

Po neskutečně dlouhé ...

... době se opět přihlašuji na blog.

Chyběli jste mi, chybělo i psaní a focení a protože jsem v životě udělala pár malých, ale pro mě velkých změn, jsem tu. Nabitá a s touhou po psaní.

Začalo září a vše se začíná vracet do režimu vstávání, úkolů a obíhání kroužků.

Emmička nastoupila do druhé třídy a Adámek do čtvrté. 

Jak moc rychle to uteklo!

Přeji vám všem, krásné září a ať ten rozjezd školního roku (všech, kterých se to týká - učitelů i rodičů) je co nejpozvolnější. 

Loučím se vzpomínkou na večerní procházku Českým Krumlovem,

 který je naší dlouholetou láskou.

S láskou

♥

Eva

Velikonoční střípky ...

... od nás... 

Tak jak nás jaro nalákalo na dny plné slunce, tepla a včel,
Velikonoce se nesli v duchu aprílového počasí.

Ráno chumelilo, pak foukalo, pak svítilo slunce, aby mohlo zase začít chumelit a nakonec pršet :-)

I přes to se Velikonoce povedli krásně :-)

Dostala jsem krásné věci od naší milé a milované sousedky, která se stěhuje pryč. 

A tak jsem ihned koš, krajku, sádlák, hůl a formu na zajíce využila :-)

A stejně tak i další úžasné drobnosti, jako třeba dvě formy na vánočky :-)

a pak už se vařilo, peklo, kuchtilo a barvilo :-)

S Emmičkou jsme ještě večer prostřely  snídani a ráno nanesly dobroty

K obědu jsem pekla krůtu na tymiánu s česnekovými brambory 

(to jsou brambory podle Nigelly Loawson a jsou úžasné)

 a k tomu samosebou nechyběla nádivka z uzeného a spousty bylinek :-)

A jak jste si užili Velikonoce vy?

Přeji krásné jaro, hodně slunce 

( ví Bůh, že už ho opravdu potřebujeme!)

a jen skvělou náladu

S láskou ♥

vaše

Eva

Kousíček jara ...

... od nás !

K bydlení s vyhlídkou patří i balkónové sezení.

Tedy takhle, sezení jsme na něm udělali my.

Byli jsme zvyklí denně na zahradě jíst klidně i snídat, o víkendu obědvat....

A tak jsem začala balkon zvelebovat :-)

A takto vypadá ten jeden, náš malý :-)

mezitím co se mi vaří káva a malá ořezává tužku na úkol :-)

Krásné jaro vám všem :-)

S láskou ♥

Eva

Nadýchané a osvěžující ...

... Citrónové bábovičky

Jaro se do nás pustilo ze všech sil. 

Nevím jak vy, ale já (byť milovník zimy a sněhu) jsem nadšená. 

Slunce, první květy, včelky ( i komáři..brrr) a jak voní prádlo z venku! 

Nádhera!

A k jarní kávičce na terásce by to chtělo něco.... nadýchaného, osvěžujícího...

...něco, co nespadne do žaludku jako sladký balvan.

My máme moc rádi citronové bábovičky. 

Nejsou složité na přípravu a když už je nejhůř a časově nestíhám rozlévat do báboviček, udělám prostě velkou bábovku :-)

Citronové bábovičky

4 vejce (rozdělíme na žloutky a bílky)

125 g moučkového cukru

1 vanilkový cukr

70 ml oleje

70 ml horké vody

250 g polohrubé mouky

1/2 sáčku prášku do pečiva

1 citron - omýt horkou vodou, nastrouhat kůru z celého citronu a vymačkat šťávu

Tak:  žloutky vyšleháme s cukrem do nadýchané hmoty, po kapkách přidáváme olej a pak horkou vodu. Přidáme mouku promíchanou s práškem do pečiva a citronovou kůrou. Přidáme šťávu z citronu a nakonec sníh z bílků.

Lžící bábovičky naplníme a dáme péct

Pečeme na 180°C a zkoušíme špejlí.

Po vychladnutí z nich opatrně formičky svlékneme :-)

Přeji dobrou chuť

a POZOR!!!! jsou silně návykové :-)

S láskou

♥

Eva