... a čas prostátý v kuchyni nepovažuji za ztrátový.
Občas mne to popadne a slídím po zahraničních stránkách a blozích a zkouším nová a nová jídla, která pak aplikuji na své rodině.
Kupodivu je také moc baví ochutnávat nové a i když Adámek měl s jídlem problém, nyní ho - troufám si říci - nemá :-)
Vařím a peču asi od 13ti let.
Bavilo mne to a vždy jsem měla dobrý pocit, když to chutnalo i lidem kolem mne.
S dětmi přišli ale i jiné starosti a hlavně časová tíseň.
A Adámkův stereotyp - řízek, rajská, guláš, párek a kuře - mě uvrhl do stavu kuchyňského vyhoření a naprosté marnosti.
Chuť k vaření a radost z jídla prostě přestala existovat a to trvalo než nastoupil do školky.
A do té nastoupil až v pěti letech.
Tam ale zafungovalo kolektivní stravování a já mohla konečně popustit uzdu fantazii a aplikovat na něm třeba palačinky, lívance, různé placky, sušenky a taky bublaninu....
Při přechodu do školy mě denně překvapoval hlášením, kolikrát si to nebo ono přidal.
Radovala jsem se,že jí a já mohla začít vařit co mě bavilo.
Dokonce si pochutnal na špagetách s bazalkovým pestem a parmazánem!
Bože! Byla jsem v sedmém nebi.
Už jsem nemusela vařit dvakrát - lahůdky pro nás a rajskou pro něj... Pečené kuře na trilion způsobů mě přivádělo k šílenství a pojala jsem k němu naprostý odpor.
Ještě dnes - a že už to pár let je - pečené kuře odmítám :D
Ráda experimentuji, najdu zbytky v lednici a něco vytvořím.
Obě děti vedu ke kuchyni, když chtějí mohou mi pomáhat a k tomu patří i různé ochutnávání - z pánve, hrnce, těst a koření.
Naučila jsem je ke všemu čichat, to je baví a kolikrát v kuchyni stojí a očichávají kořenky plné voňavého koření.
A venku zase chodíme a ochutnáváme čerstvé bylinky.
Čím víc tohle dělám tím víc chtějí ochutnat a to mě hrozně baví.
Učím je jídlo na talíř neházet a nekydat, ale pokládat, zdobit a servírovat.
A učím je jídlo fotit.
Prý to je to nejtrapnější, když někdo fotí jídlo.
Já se trapně necítím, pokud někomu předávám recept, musí vidět výsledek a mě focení jídel prostě baví :-))
V sezoně farmářských trhů děti občas chodí se mnou.
Ale raději chodím sama a časně. Vše si mohu promyslet, obejít 100 x jeden stánek a sesumírovat si co udělám z toho a co z támhle toho...
Naučila jsem se všechno naplánovat.
Občas to přeplánuji a dostaví se tíseň - převážně časová :-)
Všechny ty vůně při přípravě jídel mne dokáží nasytit a tak si nandám po troškách.
Ano, dobře.... domácí špagety ( ty kupuji ze semolinové mouky čerstvé) a bazalkové pesto s mandlemi a pecorinem , bohatě zasypané parmazánem - přiznávám, těch jsem schopná se naprosto přejíst.
Recepty sbírám, jsem sběratelka.
Ty co mne trochu zaujmou, co nejdříve vyzkouším a pokud se osvědčí a to nejen výsledkem, ale i celkovou přípravou, zapíši do sešitu.
Jednou je přeberu a přepíšu je do dalších dvou sešitů.
Jeden bude Emmičky a druhý Adámka.
Až dospějí snad jim bude má nenásilná škola kuchyně k něčemu a nebudou se uchylovat
k fast foodům nebo večeřím po restauracích, protože si nedokážou uvařit.
I já ráda jednou za měsíc vezmu rodinu na dobré jídlo do restaurace. Tam se kochám z milé obsluhy, dobrého jídla, radosti dětí, že nejíme doma a hlavně z toho, že po vaření a jídle nemusím umývat hromady nádobí.
A to si myslím, je jednou za měsíc příjemná odměna.
Psala jsem jak učím děti přistupovat ke kuchyni, snad vás nezklamu, když napíši, jak je učím stolovat :-)
Stolujeme často - tedy u prostřeného stolu sedíme minimálně ve třech a jíme.
Debatujeme, smějeme se.....
Při krásném počasí prostíráme venku na zahradě.
Nasáváme vůni květin, posloucháme ptáky a vlak za řekou... užíváme si to, jíme pomalu a nespěcháme.
Ve všední dny však doma při večeři povoluji uzdu pravidlům.
Prostě mi nevadí, že si studenou večeři děti vezmou k televizi na klín.
Jsme doma, tak nač je nutit hltat u stolu, když jim dávají slečnu Fajn :D
Slečnu Fajn milujeme celá rodina. Je to odpočinkový a veselý seriál.
Pochopitelně s polévkou či špagetami sedí pěkně vzorně u stolu.
Já zase když děti zalehnou a uklidím kuchyni, začínám mít pocit klidu,
celá se uvolním a nestydím se udělat nám dobrou večeři,
kterou ale v uklizené jídelně nejíme. Je tam už smutno a třeba prostřeno k snídani.
Takže i já hřeším tím, že si vezmeme večeři do obýváku nebo třeba k počítači, když potřebuji objednat látky nebo vyřídit mailíky.
Myslím si zkrátka, že pravidel,pouček a svazování je v životě dost a občasné překročení je jen ku prospěchu věci :-)
Ještě se mi nestalo, že by mi děti kdekoli udělali ostudu - v restauraci, na návštěvě....,
ale doma,
doma jsme doma a jsme tu uvolnění a užíváme si života.
Tak proč si neuvařit dobré jídlo a nedat si ho u skvělého filmu ? :-)
V minulém týdnu jsem během tří dní strávila v kuchyni 26 hodin.
Ovšem situace byla sváteční a slavnostní, tak vyžadovala péči a hromadu dobrot :-)
Tento týden budu kuchařsky trochu odpočívat, tedy myšleno spíše tak, že nebudu dělat mnoho jídel a náročných.
A co by to bylo za článek o kuchyni, kdybych nepřipojila nějaký osvědčený recept.
Je středa, brzy bude víkend
( člověk musí být optimista, nebo se zblázní ;-) )
a třeba se na nás počasí usměje a my budeme moci grilovat.
U nás doma milujeme grilování, máme v plánu nový gril i když můj sen je zahradní krb, sezení pod pergolou a krásně venkovsky prostřený stůl :-)
Tak tedy co nakoupit na báječné grilování?
Falešnou vepřovou panenku
dále budeme potřebovat bylinky: drobnolistou bazalku, majoránku, pár lístků šalvěje a petrželky,
asi stroužek až dva česneku
2 lžíce oleje
hrubozrnnou sůl
kuličky červeného pepře
bílou cibuli pokrájenou na kolečka a rozdělenou
hmoždíř
mísu
kuchyňskou folii
A jdeme na to :-)
V hmoždíři zhmoždíme :D:D nejprve hrubozrnnou sůl,pepř česnek a bylinky a nakonec přidáme olej.
Směs necháme odstát. To aby se vůně krásně propojili.
Maso omyjeme a nakrájíme na silnější špalíčky.
Lehounce ho klouby ruky poklepeme, jen žádné násilí.
Rukou nabíráme směs z hmoždíře a vtíráme ji z obou stran do masa.
Ukládáme do mísy, přisypeme kolečka cibule a pokud zbylo trochu směsi v hmoždíři, přidáme všechnu k masu, rukama promícháme a nakonec ji zabalíme do folie a uložíme na 30 - 40 minut do ledničky.
To úplně stačí.
Mezitím venku prostřeme stůl připravíme další věci jako celozrnné pečivo, oblíbený salát, zeleninu pokrájenou na kousky a také sklenice, k tomuto masu se hodí dobře vychlazené pivo :-)
Roztopíme gril a báječný večer může začít :-)
Nezapomeňte na gril přihodit i kroužky cibule, je totiž vynikající :-)
Pokud jste dočetli až sem nezbývá než se rozloučit.
Přeji vám jen krásné dny nejen v kuchyni.
S láskou
♥
Eva
