pondělí 9. února 2015

Neděle nejen...




... u nás na vyhlídce.

Konečně i u nás napadl sníh:-)


V sobotu tu bylo hotové jaro, dokonce jsem koketovala s myšlenkou, že dám polštářky na balkonové sezení a sednu si ven s čajem.



Ráno v šest mě probudilo divné bubnování na okno a Adámek s manželem chodili a říkali 
"sníh a teď asi kroupy"
...byla to taková zmrzlá krupice, ale ráno mě budilo opět sluníčko.
Zase to roztaje, pomyslela jsem si smutně... ale neroztálo.
A tak jsem s dětmi, po dopolední váničce vyrazila na boby. 

Seběhli jsme schody z vyhlídky a téměř utíkali cestou k prvnímu kopečku.





Mraky se krásně honili po obloze a z drobného sněžení se strhla pěkná vánice.



Po důkladné bobovačce jsem se nechala zapřáhnout a děti dotáhla domů. 

K obědu jsme si dali vynikající houbovou omáčku od severní babičky, která nás včera navštívila a zahřáli se vynikajícím zázvorovým sirupem.

 

Znáte Kitlovy sirupy? Vřele doporučujeme, koukněte sem .

Po odpočinku a pohádce o Pindruších, jsme zase popadli boby a upalovali na kopec. Vždyť sněhu, který u nás poslední roky skoro není, musíme pořádně využít :-)
Tentokrát se připojil i můj mladší bratr s rodinou a také šli řádit na kopec.
Už tam řádilo mnohem víc dětí než prvně :-)


Jak ten čas na kopečku letí a tak jsme po západu slunce zase pelášili domu. 


Tak.....
... a ještě rychle Andělíčky mami, co když zítra už sníh nebude!


Doma  si zase uvařili čajíček a zázvorový sirup a pustili si filmy s Janem Werichem na CS filmu, kde s ním běží celý den.

A pak nastala typická neděle v rodině, kde jsou školou povinné děti - příprava tašek, oblečení, Emmička ještě četla , vykoupat, večeřet...a pohádka Sůl nad zlato a šup do postýlky. 

Tak ať máte příjemný pracovní týden :-)

S láskou 
Eva

úterý 3. února 2015

Rychlý a vynikající ...




... těstovinový salát.

Když jsem poprvé ochutnala těstovinový salát u kamarádky Jany, mohla jsem omdlít blahem. Byl opravdu vynikající.
A tak jsem se do něj s vervou dle jejího receptu pustila.

Jenže...

byla ho pěkná mísa, 
nejdříve jsem si libovala, ale pak jediný kdo chtěl k večeři, jsem byla já. 
Mrzelo mně to, protože byl výborný a docela dost náročný na suroviny.

A tak jsem se rozhodla, nepřipravit tenhle salát o jeho nejlepší suroviny, ale také ho neprodražit víc než je nutno - když už je jen pro mne :-) A zjednodušila jsem ho.
Nebudu tentokrát uvádět kolik čeho, ale jen suroviny. 
To aby jste si mohli sami namíchat porci velkou jak chcete :-)

Tak pokud máte rádi sušená rajčátka a kapari jdeme na to :-)


Těstovinový salát se sušenými rajčaty a kaprlaty

těstoviny - klidně i čerstvé
sušená rajčata v oleji nakládaná s kapari - má Billa
Kapari - Billa
Kousek nivy
menší stroužek česneku - do většího množství 1 až 1,5
sůl, pepř
majonéza
zakysaná smetana

Lze nahradit řeckým jogurtem .-)

Dáme vařit do osolené vody těstoviny. Mezitím si v misce připravíme směs z na jemno nastrouhané nivy, rozmačkaného česneku, 1,5 lžíce majonézy a 1 lžíce zakysané smetany (na množství, které vidíte na fotce, cca dvě porce), nahrubo namletý pepř. Smícháte a na drobno nakrájíte sušená rajčata. Přihodíte okapané kapari - ty nekrájím.

Scedíte těstoviny a promícháte se směsí. A je hotovo. 
Salát je vynikající jak teplý tak  studený :-)

Dobrou chuť přeji .-)
Eva♥


pondělí 2. února 2015

Víkendová oslava...




... narozenin.

Nevím jak to ten rok dělá, ale posledních pár let utíká jak splašený a tak než jsem se nadála, začali se doma nenápadně kout pikle.

Ano ano, den mých narozenin se neúprosně blížil. 
A když přišel, nebýt neustále pípajícího telefonu, asi bych zapomněla.

A tak jsem celý den pekla, a chystala, aby jsme o víkendu s mou rodinou mohli oslavit to, co mě vůbec nepřijde pravdivé...
a to číslo 37.
Pořád se cítím ztřeštěná a ...mladá....

Nikdy nezapomenu jak jsem přišla po druhé těhotná k panu doktorovi na kontrolu a on řekl - no to víte je vám třicet, co bychom chtěli...

A o tři roky později mě dorazil očař, při kontrole se na mě podíval, nasadil výraz smířeného se vším a povídá " Podívejte se paní Evo, ve Vašem věku bychom již mohli pomýšlet na brejličky na čtení..."
Ztuhnul mi úsměv, doma jsem si otevřela víno a ten tón slov  " ve vašem věku.." mi zní v uších do dnes. Akorát dnes se tomu směju, tenkrát jsem to obrečela.... 
V jakym jako věku???? smrkala jsem manželovi do telefonu :D

Zkrátka číslovka věku a lékaři jsou neúprosní, přičemž já pokládám za mladého člověka i svého otce, kterému je 66 a hodlám nešvaru číslovek a lékařských závěrů vzdorovat :-)
Už si totiž nikdy nechci připadat jako tehdy v těhotenské poradně a následně v porodnici (byla jsem tam nejstarší matkou ), připadala jsem si jako dinosaurus - něco neuvěřitelného, co si dovolilo mít ve třiceti dííítě! :D

A tak se zase slavilo :-) 


Zadělala jsem na veky :-)



Emmička tradičně pomáhala s bramborovým salátem


Upekla jsem vynikající mrkvový dort, který se u nás zabydlel a milujeme ho všichni :-)

A pak jsme jeli na večeři do naší oblíbené restaurace, kde nám opět moc chutnalo.

Druhý den jsem se pustila odpoledne do chlebíčků. 
Kdyby vás vyděsili ty nudné s plátkem sýra ...to jsou jediné chlebíčky,které jí Adámek. 
Pomazánky moc nemusí, jen šíleně osekanou vajíčkovou,ale tu jsem kvůli němu už nechtěla dělat, protože sní tři chlebíčky a dost. 
Takže měl tyhle :)
A mohlo se začít slavit :-)

Už dopoledne jsem dostala od dětí a manžela kytičky, které jsou krásné a voňavé :-)

A večer od rodičů a brášky takovéhle krásné a dobré dárky :-)

Od manžela prý bude maličko později, tak se moc těším :-)


A tak se slavilo, zobalo, víno pilo.....jak z Mrazíka, že? :-)


A byla neděle....

a byla to krásná neděle, byť já prahnu po sněhu, závějích a krásném nočním světle :-)

Vypnula jsem kotel, děti vyhnala ven a v celém bytě zotvírala okna. 
Takhle krásně k nám na vyhlídku svítilo slunce

Nu a dnes je pondělí, probudili jsme se konečně do trošky sněhu a za okny právě chumelí jak o život.
Jen se udrž snížku, alespoň pár dní, vždyť jaro nám neuteče :-)


Moje milé, přeji vám krásné pondělí a klidný pracovní týden :-)
S láskou 
Eva

pondělí 26. ledna 2015

Pozvánka ...




... do nové kuchyně.


od srpna do konce října bez kuchyně....
a věřte mi, byl to horor. Se dvěma dětmi.... uf!
Má nemoc se vlivem stresu zhoršila a přidala dvě nové, které mi dělají společnost stále... 

Bylo to jedno z nejtěžších období, které jsem zažila. 

Tak tuto kuchyni jsem opouštěla, byl to náš svatební dar

Byla maličká, ale stačila :-)

Přestěhováním jsme přišli i o jídelnu, kde byl tři roky starý nábytek a tak jsme promýšleli, jak jídelnu prolnout z kuchyní tak, aby k sobě pasovali.

Dlouhé roky se mi líbila kuchyně Bobdyn a Kroktorp od Ikee.
Snila jsem o dřevěné desce, keramickém dřezu a ...
o výhře ve Sportce :-)

Chodili jsme po Ikee a koukali na kuchyně. Sestavili jsme představu do reality a plány ztroskotali na financích. A tak jsme Bobdynce zamávali a nahradili ji plánem "bé" tedy Kroktorpem.

Na Zličíně se mi sestavení kuchyně Kroktorp nelíbilo a protože jsme tentokrát měli k dispozici větší a rovný prostor, začala jsem propadat zoufalství, že kuchyni potřebuji,ale nebude dle mých snů...

Dalším zásadním problémem bylo, že na Zličíně kuchyně nebyla skladem a čekalo se tři měsíce na dodání.

Doma jsme padli k počítači a nahlédli i do Ikea Černý most, kde kuchyně - světe div se, byla skladem. Druhý den jsme vyrazili.
Dokonce tam měli Kroktorp tak krásně postavenou, že mě nadchla.
Už jsem nesmutnila po Bobdynce :-)

Další velkou pomocí bylo, že jsem na facebooku viděla několik kuchyní, právě s Kroktorpem a líbila se mi. Dokonce jsem se s jednou velmi hodnou paní spojila a ta mi ochotně zodpověděla dotazy.

Začali jsme řešit desku a zdálo se, že ta má vysněná se mi vzdaluje, protože jsme částí lidí byli od dřeva či dýhy odrazováni s tím, že je náročná na údržbu a podobně. Nikdo však doma takovou neměl... A tak mi nezbylo než doufat v to, že když prosadím svou, nebude to chyba.

A pak mi strašlivě pomohlo brouzdání po blozích. Seděla jsem tady a koukala k vám moje milé, aby mi nebylo smutno a najednou.... Monika z kopečku ji měla také a desku!!!
Nelenila jsem a osmělila se napsat s dotazem ohledně desky.
Moniko, moc děkuji, protože jsem si prosadila svou, sice dýhu, ale prosadila a jsem nad míru spokojená!!!
A manžel také! .-))

Kuchyně stále prochází drobnými dodělávkami a laděním detailů, ale každému se moc líbí :-)
Zvu vás tedy na foto prohlídku cesty za novou kuchyní, kdy na začátku nebylo nic a po třech měsících se to nic proměnilo v místo, kde se vaří, peče...kde se žije. 
Proměnilo se v srdce domova :-)


Tak takhle to začalo.... nastěhování jídelny a kuchyně do místnosti budoucí kuchyně. A ta díra, to je omyl... omylem se mi tam probourali z chodby..... 
Bohužel cihly a kamínky mi docela poničili příborník


Toto jsem měla k dispozici... Mezitím osekali díru ve zdi a manžel vysekal novou elektriku a vodu. Všudepřítomný prach mě ničil...


konečně je vymalováno, uklizeno, okna umytá...
Manžel přišel z práce a v noci pokládal PVC :-)
Vzor je dub antik a krásně propojil jídelnu a desku linky


KONEČNĚ!
I přes hrůzu, která nás ten den čekala v ikee, kam jsme se vypravili i s dětmi...jsme na ni nezanevřeli a po 6ti hodinách čekání konečně vyjeli dva vozíky a jeden paleťák...
Už jsi naše!


S pomocí manžela kamarádky jsme kuchyni postavili


Záslepky, záslepky :-)


už to začíná vypadat :-)


První fáze hotová....
a v okně záclona...


Druhá a zatím konečná fáze přišla před Vánoci.
To je ona :-)


Snad se vám procházka cestou za kuchyní líbila :-)
Vaří se v ní krásně a tak se snad naplní heslo

KDE SE DOBŘE VAŘÍ, TAM SE DOBŘE DAŘÍ :-)

Krásný den moje milé :-)

Eva



neděle 25. ledna 2015

Krkonošské ...




... kyselo!

Na Tři krále jsem si založila žitný kvásek. Při stěhování mi jeden "umřel" a druhý jsem dlouho neměla kde využít, protože nebyla kuchyně a tak umřel také.

Konečně je kuchyně, do které vás hned v příštím článku ráda pozvu  a tak je kde vařit, péct a smažit :-)

Kvásku je dost, takže ho i rozdávám. 
Ale krom chleba ho používám i na další dobroty, které jsou tradiční a na které se zapomíná :)

Jistě si vzpomenete na Trautenberka, který si stěžoval, že to "kyselo je moc kyselí". 

Tak my si ho uděláme voňavé a tak akorát :-)


Potřebujeme:
3 lžíce vzešlého žitného kvasu
4 větší brambory, 
2 hrsti sušených hub 
kousek másla nebo 1 lžíci oleje
1 menší cibuli
3 vejce
sůl, kmín

Kvásek metličkou rozmícháme ve 3/4 litru studené vody.
Do jednoho litru vody dáme vařit houby ( dělám to tak,že do litru horké vody namočím houby a pak to dám vařit) a po 20 ti minutách přidáme oloupané brambory, pokrájené na větší kostky. Osolíme, okmínujeme a vedle na pánvičce na másle a cibulce osmažíme vajíčka jako k snídani.
Až jsou brambory poloměkké přidáme smažená vajíčka a kvásek rozmíchaný ve studené vodě. 
Než jej do polévky nalijete, ještě ho pořádně přimíchejte, usazuje se na dně :-)
Kváskem polévku zahustíte. Voní po chlebu a houbách a je opravdu vynikající.
Nebojte se trochu přisolit, protože houby a brambory sůl pojmou.

Přeji vám dobrou chuť a krásnou pohodovou neděli :-)

S láskou
Eva








sobota 24. ledna 2015

Víkendově ...




.... pohodově a knižně :-)

Vánoční klid vystřídala typická lednová smršť, kterou doprovází ne zrovna příjemné počasí. Od vichrů a průtrží, které mi vytopili novou pracovnu a kuchyni, po téměř celodenní šero a inverzi.
A sníh nikde...
I když všude slyším volání po jaru, vzpomínám na dětství, kdy sníh napadl koncem listopadu a slezl na jaře... a bydlela jsem na stejném místě... Zvláštní. Snad mi v pátek dle předpovědi, pár vloček spadne, jako dárek k narozeninám...Zimu mám moc ráda :-)

Vánoce se u mne tradičně nesou hlavně v duchu knih a tak jsem si pod stromečkem rozbalila pár velmi zajímavých titulů. Dva z nich jsem už dočetla a musím se s vámi podělit. Knížka (tedy oba díly) bavila na každé straně a opravdu musím říct, že jsem se dlouho, velmi dlouho takto upřímně nezasmála,  až mi tekli slzy.

Dostala jsem totiž dva díly "Aristokratky". Už když knížka vyšla a já si četla anotaci, věděla jsem, že bude stát za to. Ale že takhle pobaví a tím  nasadí velmi vysokou laťku dalším humorným knížkám, jsem netušila. Číst jsem začala hned ráno na Boží hod. Výsledkem toho bylo seběhnutí rodiny, která na mě s údivem hleděla. Pro mě to byl ale moment, kdy končil klid na knížku. V dalších dnech se už smáli se mnou, protože jsem propadala záchvatům smíchu.

Knížky Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu, jsou od spisovatele Evžena Bočka.



Je to vlastně deník a vyprávění devatenáctileté  poloameričanky Marie, která se svými rodiči, přijíždí do Čech, kde otci, poslednímu potomku aristokratické rodiny Kostků, vrátili zámek Kostka. Na zámku vládne kastelán Josef, který by nejraději nechal Kostku ve středověku a hlavně bez návštěvníků,které z duše nenávidí. Pak kuchařka paní Tichá, která si moc ráda "cvakne" domácí ořechovky a zahradník, který je dvojníkem pana Spocka ze seriálu Star trek.
Už samotný začátek, kdy se rodina připravuje na cestu do Čech pobaví,  je neuvěřitelně krkolomná, protože musí na zámek přepravit 13 mrtvých a zpopelněných příbuzných a také starou kočku jménem Carevna. Poplatek za převoz mrtvých je téměř likvidační a kočku nelze převézt ve stejném letadle, protože tam převážejí párek dikobrazů do zoo a kočka by je znervozňovala. A tak otec Český aristokrat a matka typická Američanka, nemluvící česky, vymyslí fígl jak jednoduše vše přepravit bez problémů. To však nevyjde a tak letištní kontrola má napilno. Posledních pár dolarů však v Čechách nestačí a tak je nutno zajistit pravidelný příjem. A jak jinak než zajímavými akcemi na zámku Kostka. A tak na novou životní cestu aristokratů vykračují s odhodláním. K jejich cestě se brzy přidávají dva aristokratičtí psi Olin a Laďa, kteří mají samosebou vznešenější jména a také  manažerka Milada, která nynějším aristokratům pomáhá vydělávat peníze.
Dovolím si nalákat zápiskem z deníku o Vánoční akci na zámku:



" 23.12.
Ještě než Milada odjela, uložila nám vypracovat hodnocení dnešního dne. Nemusíme se prý nijak rozepisovat, stačí heslovitě zaznamenat klady a zápory. Josef prohlásil (pochopitelně až po Miladině odjezdu), že není desetiletý smrad, aby psal slohovku, paní Tichá si ze dneška nejspíš moc pamatovat nebude, pan Spock má popálenou pravou ruku a otec se už dal slyšet, že vidí poze klady - totiž vydělané peníze. Matka sice cosi psát začala, ale usnula v průběhu první věty. Takže je to na mě.

Klady
- vydělali jsme 146 250Kč. Po odečtení nákladů nám zbylo 98546 Kč.
-Otec je šťastný. Pořád dokola přepočítává bankovky a skládá je do stožků. Pak je rozhází a počítá znovu. Už to dělá asi hodinu a půl.
- Až na jednu výjimku (viz zápory) si žádný návštěvník nestěžoval.
- Nikdo nepřišel o život.
-Většina návštěvníků slíbila, že určitě přijede příští rok zas.
- Zámek nevyhořel, ačkoliv k tomu neměl daleko (viz zápory)
- Objevila jsem v sobě schopnost improvizace.

Zápory

-Volba kostýmů
Kolem poledne mě šaty dřely tak, že jsem myslela, že mám tělo omotané ostnatým drátem. Matka se svojí róbou téměř při každém pohybu něco shodila, neustále si na ni šlapala a devětkrát spadla. Jednou bohužel na vánoční stromek s rozsvícenými svíčkami, který se po nárazu převrátil a zapálil záclony
Paní Tichá by na sobě neměla mít nic bílého! Ruce si totiž neustále otírala o zástěru, takže při posledních prohlídkách vypadala, jako by od rána opravovala auto. Otce tak tlačily jezdecké boty, že odpoledne už nemohl bolestí skoro ani mluvit a koledy zpíval fistulkou. Po skončení prohlídek ho z nich muel pan Spock vystříhat nůžkami na plech.
Doporučení: na příští rok nechat ušít šaty i boty na míru, v případě paní Tiché z tmavé látky.

-Štědrovečerní punč
Paní Tichá, která ho připravovala, byla pod parou už v devět ráno a její stav se v průběhu dne stále zhoršoval. Poslední dvě prohlídky nebyla schopna absolvovat a v roli kuchařky ji musela  zaskočit Milada. Matka byla taky opilá. V jednu chvíli vypadla z role distingované hraběnky,  začala se sápat na návštěvníky a přát jim šťastné a veselé Vánoce. Mám podezření, že za některými jejími pády nebyly pouze šaty, ale také punčové přípitky.
Doporučení: punč buď úplně vynechat nebo jej vařit bez alkoholu.

-Carevna
Když jí pan Spock přivázal na krk vánoční zvoneček, zmizela a viděli jsme jí až kolem jedné odpoledne, kdy proběhla tryskem sálem. Ještě jsme ji nechytili. před chvílí jsem zaslechla zběsilé zvonění kdesi v prvním patře.

-Olin a Laďa
jakmile uviděli první skupinu návštěvníků, rozběhli se jim v ústrety i se slavnostní tabulí, ke které byli přivázáni a kde paní Tichá servírovala polévku. Návštěvníci zpanikařili a Milada je dohonila až u východu. Po té byli přivázáni k železné krbové mříži (Olin s Laďou - ne ti návštěvníci). V průběhu myslím že deváté prohlídky vykoukl jedné paní z kabelky chlupatý psíček a začal štěkat - mimochodem právě ve chvíli, kdy jsme se u stolu modlili Otčenáš. olin s Laďou mu začali odpovídat tak hlasitě, že jsme si museli zacpat uši. paní s psíčkem přešla do sálu, ale Olin a Laďa se nového přítele nechtěli vzdát, k všeobecnému zděšení vytrhli mříž a rozběhli se do sálu táhnouce ji za sebou. Mříž srazila tři návštěvníky,gramofon, čínskou vázu z osmnáctého století, a pak se naštěstí vzpříčila ve dveřích. Paní s psíčkem utrpěla šok a až do večera seděla v kuchyni a popíjela punč. Pochroumaní návštěvníci dostali také punč a vrátili jsme jim vstupné. I tak nám jeden z nich při odchodu řekl, že si ještě rozmyslí, jestli nás nebude žalovat. Olina s Laďou otec odvedl do katakomb, kde zůstali až do konce. Jejich žalostné vytí se rozléhalo celým zámkem.
Doporučení: Neuvazovat k ničemu, co by mohli odtáhnout nebo utrhnout.

- Sprostá slova
Kurva fix - paní Tichá, když jí spadla mísa z bramborovým salátem
Já se na to vyseru - paní Tichá, když převrátila svícen na stole
A do prdele- paní Tichá, když se polila punčem
Do hajzlu - pan Spock, když mu rozpálený vosk polil ruku, zrovna když hrál Tichou noc.
Fuckong dogs - otec, když odvazoval Olina s Laďou od zaklíněné mříže
Fucking dress - matka, pokaždé když spadla
Hovno - Josef na otázku jedné malé holčičky, co mu přinese Ježíšek

............. "

Doufám, že byť je zápisek až z šedesáté druhé strany, že vás trochu pobavil a nastínil, jak vtipná je celá knížka. Je nenásilná, sprostě se v ní téměř nemluví - i když to může vypadat dle ukázky jinak.

Oba díly vřele doporučuji, odpočinete si a opravdu se velmi zasmějete....a smích léčí :-)
Tak snad se vám budou líbit tak jako mně :-)

S láskou
♥Eva♥










neděle 28. prosince 2014

Ohlédnutí za letošními...




... Adventními trhy.

Letos jsem si adventu vůbec nestihla užít, tak nějak jsem byla pořád v pohybu. To co na Adventním čase miluji, jsou trhy.
Chodím na dvoje a s kamarádkou Petrou si je vždy velmi užíváme. Povídáme, popíjíme bááječný čaj s rumem a jíme tradiční trhovský oběd - tousty :D

Za těch pár let co chodím na trhy jsem poznala mnoho kolegů a tak je to spíš přátelská sešlost před Vánoci. Přijíždí za námi spousty přátel, které třeba rok nevidíme..... 
Je to období stresu, kdy se šije až do rána a třeba se nejde spát, ale to že někomu uděláme radost nás pohání dál :-)
Zažili jsme snad již všechno počasí, které může být :-) A letos jsem na prvním trhu u nás byla pouze ve svetru....Ano, je pravdou, že počasí na plavky, tu ještě nebylo :-))))








Tak zase příští rok :-)


S láskou
Eva