Tylová sukně....

... pro Giselle...

V článku o mé nové práci jsem se zmínila i domácím šití.

Upřímně musím říct, že co šiji v práci, nemám pak mnoho času a ani asi chuti usednout znovu k šicímu stroji.

Pak ale přijde chvíle, kdy dostanu nápad a musí to být hned.

Nápadů je spousty, ale jen ty co mi nejdéle vrtají hlavou uskutečňuji v záchvatech podobných tomu, jako když mě posedla TYLOVÁ SUKNĚ.

O tylové sukni ala Giselle jsem uvažovala...roky. Moc se mi líbila. 

Už jako holce, když jsem sledovala film Jak vytrhnout velrybě stoličku, kde maminka v té úžasné sukni odtančí mou nejmilejší pasáž z Giselle a pak usedne v šatně na židli.

Když Emm propadla baletu měla jsem touhu ušít ji takovou sukni. 

Ale scházela odvaha.

Od září ale šiji věci, o kterých jsem si myslela, že nikdy nedokážu a tak jsem opět zabrousila na tu zatrápenou tylovou sukni.

No nebudu vás napínat.

MÁME JI a asi tak tunu dalšího tylu v různých barvách na další.

Pracovala jsem na ní několik hodin.

Neměla jsem návod ani střih, neměla jsem nikoho kdo by mi poradil a tak jsem jednou střihla... a protože nepřipouštím odpad, raději padesátkrát myslím a vymýšlím než jednou špatně stříhám.... prostě jsem střihla a od toho jsem celou tu sukni odvíjela.

Tady už si krásně čeká na majitelku, která spí a sní

Odměnou, která nebyla ani trochu finanční, byl obdiv mé dcery a její huronský povyk, když si ji směla obléknout. 

Děkovala mi a ihned se celá oblékla do baletního a tančila si u zrcadla....

... a šustění 13ti vrstev mě ukolébávalo k odpočinku (ten nehorázný nepořádek jsem uklidila ihned, co jsem ve dvě ráno vypnula stroj). 

Pořád za mnou běhala, ukazovala jak se točí a jak poskakuje,když ona skáče a jak vysoko může dát nohu a asi tisíckrát mě objala a říkala děkuji, ty nejlepší maminko na světě :-))

A pak přišla její velká kamarádka a i baletní spolužačka a sehrály nám úžasné baletní představení s příběhem. 

Ovšem sukénku si musely střídat.

Od té doby jsem domu nasyslila asi kilometr různého tylu a a očekávám další záchvat.

Bohužel vždy, když mě přepadne touha nanosit ten tyl do obýváku, zjistím, že je třeba vyndat prádlo z pračky, jiné sundat, dát mýt nádobí, zamést, vytřít,uvařit.... nebo prostě jiná, bohulibá činnost, která mě po létech připravuje spíše záchvat šílenství než tvořivosti.

A tak vám dnes mohu ukázat alespoň tu první, která ještě potřebuje vychytat, ale první sukni pro Giselle. Pokud mne sledujete na instagramu nepřicházím s ničím novým :-)

S velikým díky za vaše milé návštěvy a také s láskou ❤

vaše Eva